Zpracovatelský závod masa se nachází ve městě Ostroda, přibližně 130 kilometrů od Gdaňsku. Panují tu extrémně přísné hygienické podmínky. Než vůbec mohu vstoupit do haly, kde se maso nachází, musím se téměř celý zakrýt.
Kromě bílého spodního a svrchního oděvu dostávám i bílé boty, síťku na vlasy a síťku na vousy. Jen helma má barvu zelenou.
Poté už mě provozní ředitel Jakub Kwiatovski vede k turniketům. Než vstoupím, musím si na ruce nanést dezinfekci, pak si je umýt, následně druhou dezinfekci a opět umýt. Při průchodu turniketem jdu vodou, aby se mi očistily boty, a zároveň musím strčit ruce do otvorů, kde mi na ně opět vstříkne dezinfekce. V tu chvíli se na semaforu rozsvítí zelená a já mohu vejít.
„My i nárazově testujeme ruce zaměstnanců, abychom zjistili, zda si je efektivně myjí,“ říká Kwiatovski.
Nejdříve jdeme na příjem masa. Kamiony sem vozí kontejnery plné hovězího. „V každém kamionu jich je přibližně 24. Musíme zkontrolovat vždy alespoň desetinu dodávky, to znamená tři kontejnery. Maso vysypeme na stůl, zkontrolujeme barvu a také, zda v něm nejsou třeba chrupavky,“ vykládá provozní ředitel.
Pokud například chrupavku objeví, vyříznou ji. Jelikož kontrolují jen desetinu masa, nemohou odhalit vše, co je nežádoucí. To ovšem následně dokáže jeden ze strojů. Tento „odpad“ však nevyhazují, využije se například do krmiv pro zvířata.
„Jinak krávy jsou výhradně z Polska, máme ale i dodavatele z Česka - konkrétně z Poličky. Odebíráme přední části krav. To jsou nejlepší části pro výrobu burgerů, jelikož tam je přibližně 20 procent tuku, který je navíc přímo ve svalech,“ vysvětluje provozní ředitel.
Pokud jedou všechny tři výrobní linky, denně tu zpracují maso z jedné tisícovky krav. Počítají, že z každého zvířete získají přibližně 100 kilogramů masa, jelikož odebírají jen zmíněné části.
Semelou chlazené maso s mraženým
Maso pak putuje do mlýnků. Do jednoho strkají chlazené, do druhého mražené. Jakmile je maso nadrcené, tak se chlazené i mražené smíchá. „Spojuje se z toho důvodu, aby poté zachovávalo tvar, nerozpadalo se a nelepilo se na formovací pás,“ dostávám informaci.
Mleté maso, které má podobu nudliček, poté vylézá z dalšího stroje ven a zaměstnanci ho vmačkávají do vozíků. V nich poté výtahem odjede do zařízení, který z něj vytvoří stejně vypadající kulaté placičky.
Aprílový žertík se McDonald’s povedl. Zákazníci chtěli neexistující burger |
Zatímco ty z polského hovězího jsou nižší, ty z českého, které jedou po jiném pásu, vyšší a proděravělé. To proto, aby se v restauracích maso lépe propeklo.
Následně maso projede 28 sekund chladícím zařízením, kde je teplota okolo minus 40 stupňů, poté na okamžik vyjede ven a pak ho čeká hluboké zmrazení - jezdí 13 minut po dopravníkových pásech, zatímco na něj působí teplota minus 29 stupňů.
Když pak vezmu plátek masa do ruky, jde už jen ztuha přelomit. Ještě než maso zabalí do krabic, projede pod detektorem kovů. „Může se totiž stát, že z mlýnku se kousek odlomí. Detektor to odhalí a maso vyřadí,“ říká Jakub Kwiatovski.
Na konci pásu stojí vždy několik zaměstnanců, jejichž úkolem je zmrazené plátky nabírat a rovnat do krabic. Boxy poté jedou po jiných pásech k zabalení a do skladu. Kamiony je pak odvážejí.
Konkrétně pro český trh je vozí do Kladna, odkud je rozvážejí do tuzemských poboček. „Krabice s tímto 100procentním hovězím skladujeme v mrazácích, kde se teplota pohybuje od minus 18 do minus 23 stupňů. Maso se zde smí uchovávat tři měsíce, nicméně běžně ho spotřebujeme do dvou až tří týdnů,“ říká mluvčí McDonald‘s Zuzana Svobodová.
