V pojištění jsou emoce, online jej nekupujete, říká šéf Generali

  1:00aktualizováno  1:00
Pojišťovnictví je byznys o lidech a nebude se opírat o technologické firmy, jako banky. Je o tom přesvědčen šéf skupiny Generali Philippe Donnet, který poskytl rozhovor MF DNES. Zásadní je kontakt s lidmi i pro mladé, věří.

„Lidé se nechtějí zaobírat papírováním. Chtějí jednoduše komunikovat s pojišťovnou nebo jejím agentem, chtějí mít všechny informace nebo transakce na svém mobilním zařízení,“ říká šéf pojišťovací skupiny Generali Philippe Donnet (na snímku) | foto: Profimedia.cz

O pojišťovnictví se říká, že je to velmi konzervativní obor. Jenže i pojišťovny dohnala doba, lidé už nechtějí uzavírat papírové smlouvy. Složité produkty je třeba dostat do mobilního telefonu, aby měli klienti všechno na dosah.

Právě na inovace a digitální transformaci hodlá skupina Generali vynaložit v rámci své nové strategie na příští tři roky miliardu eur. „Neznamená to, že zavrhneme sítě prodejců. Ať už jde o pojištění či správu aktiv, vstupují do toho emoce a klienti se potřebují poradit s profesionálem,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES celosvětový šéf jednoho z pojišťovacích lídrů na evropském trhu Philippe Donnet.

„Evropa je pro nás stále velmi atraktivní. Vidíme tu spousty příležitostí k růstu,“ dodává osmapadesátiletý Francouz v nejvyšším patře nového milánského mrakodrapu, Lo Storto (nebo také Generali Tower), pod nímž je podepsána věhlasná britská architektka Zaha Hadid. Generali se chce rovněž výrazněji zaměřit na správu aktiv a využít příznivých časů ke snižování zadlužení.

Skupina, která v Česku prostřednictvím regionálního holdingu vlastní mimo jiné Českou pojišťovnu, si od nové strategie slibuje průměrný roční růst výnosů o šest až osm procent i vyšší dividendu.

Strategie vypadá poměrně ambiciózně, co může její naplňování ohrozit?
Nebojím se konkurence ani finančních trhů. Pokud se situace na trzích zhorší, dopadne to na všechny. A neobávám se ani regulace, byť je jasné, že zvýšená regulace nikomu nepomůže. Ale je to jako ve sportu: hlavní hrozba spočívá v tom, že se nesoustředíte, ztrácíte koncentraci, točíte se na místě. Platí to ve sportu, v životě i v byznysu.

Jak se z pohledu pojišťovny liší „stará“ a „nová“ Evropa?
V každé části kontinentu vidíme byznysové příležitosti trochu jinde. Ve střední a východní Evropě jsou lidé v průměru spíše mladší a ekonomika roste rychleji. Lidé začínají vydělávat, půjčují si, aby si mohli koupit auto, dům. A také začínají šetřit. Pojišťovny mají velký potenciál k růstu v tomto kontextu.

V západní Evropě naopak roste ekonomika pomaleji a lidé jsou v průměru starší. Mají více ušetřených peněz na důchod, mají ale zároveň také více potřeb; sužují je zdravotní problémy a potřebují se postarat o své úspory, což jsou v zásadě jejich příjmy v tomto období. V tom spočívá příležitost.

V čem konkrétně?
Spustili jsme například nedávno novou platformu pro správu penzí na celoevropské úrovni. Vytváříme produkty, které se budou zaměřovat na dlouhodobou péči pro seniory. Kombinujeme různé produkty, které jsme dříve prodávali odděleně, například tradiční pojištění se zdravotní péčí nebo asistencí. Cílem je stát se „celoživotním partnerem“ klienta ve více oblastech, to v pojišťovnictví dosud nikdo nedělal.

Do těchto inovací a digitální transformace chcete během tří let investovat zhruba miliardu eur. Jak daleko digitalizace půjde, sjednají si lidé životní pojistku jen na mobilu?
Lidé se nechtějí zaobírat papírováním. Chtějí jednoduše komunikovat s pojišťovnou nebo jejím agentem, chtějí mít všechny informace nebo transakce na svém mobilním zařízení. Digitalizace je především o administrativních procesech, ať už uvnitř banky, nebo směrem ke klientům. To ještě pojišťovny musí vylepšovat.

Ale na druhou stranu, pojištění pro rodinu nebo firmu či správu penzí si nemůžete koupit online. Je to komplikované, jsou v tom emoce. Musíte se o tom poradit, je to věc, kterou si „nekupujete“, někdo vám ji musí vysvětlit a „prodat“.

Prodej pojištění obvykle závisí na externích partnerech, kteří žijí z provizí, což přináší řadu problémů. Neohrožuje to váš cíl doprovázet klienta po celý život?
Bez externích sítí se neobejdete, ale snažíme se na nich nebýt příliš závislí. Skupina Generali v Česku i jinde spoléhá ve srovnání s konkurencí ve větší míře na vlastní agenty, kde můžete lépe kontrolovat distribuci i způsob komunikace s klientem. Dává nám to také komparativní výhodu při rozhodování o produktech a cenách. Digitalizujeme, abychom sítě agentů doplnili, ne nahradili. A obecně si myslím, že úroveň distribuční sféry se bude postupně zlepšovat. Regulace směřuje k tomu, že pojišťovny budou odpovědné i za externí partnery.

Jste globální skupina. Na které regiony se chcete zaměřovat?
Pokud jde o správu aktiv, je to přirozeně Evropa, Velká Británie, USA, Latinská Amerika a Asie. A v pojištění jde o Evropu, Latinskou Ameriku – v Argentině jsme už nyní číslo jedna a chceme růst také v Brazílii a v Asii.

V rámci Evropy, kde jsme také tržním lídrem, je pro nás prioritou střední a východní část kontinentu. Chtěli bychom tam růst nejrychleji. Obecně se chceme zaměřovat na trhy, kde už jsme, posilovat tam svou pozici. Spíše než vstupovat tam, kde bychom měli jen malý tržní podíl. Z tohoto důvodu například neplánujeme vstupovat na americký pojistný trh. Je lepší tam vůbec nebýt, než tam být slabý.

Když mluvíte o růstu, máte na mysli organický růst, nebo také akvizice?Mám na mysli obojí. Potřebujeme organický růst – to je základ byznysu. Pokud bychom ho nedosáhli, byli bychom závislí jen na akvizicích, což je velmi nebezpečné. Nemůžete založit svou strategii, svůj růst výhradně na akvizicích. A pokud máte organický růst, můžete přemýšlet o akvizicích, abyste ho akcelerovali. My se po nich budeme koukat.

Máte na mysli něco konkrétního?
Nyní ne.

Budete mít zájem spíše o „tradiční“ pojišťovací domy, nebo malé startupy?
Nemáme zájem stát se technologickým startupem. Jsme v první řadě pojišťovna a správce aktiv a nechceme kupovat něco, co by bylo příliš malé. Budeme se koukat na akvizice v oblasti správy aktiv a pojišťovacího byznysu.

Řada bank však tímto způsobem přemýšlí, kupují malé finančně technologické startupy...
Ale proč bychom to měli dělat? Co máme společného s bankami? Jen velmi málo. Pro mě osobně nejsou banky referencí. Podívejte se na problémy, kterým bankovní sektor čelí například v Itálii. V minulosti jsme byli požádáni, abychom bankám pomohli. Opakovaně praskají kreditní bubliny. Kdy se něco takového stalo v pojišťovnictví? S bankami spolupracujeme třeba v distribuci, ale ten byznys je naprosto odlišný. A my do startupů investovat nebudeme.

Nepomohlo by to na cestě k digitalizaci?
Když koupíte fintech nebo startup, pak ty věci děláte uvnitř. My preferujeme outsourcovat to, co není součástí našeho byznysu. Přece nepotřebujete fintech kupovat, abyste s ním mohl spolupracovat. Naše práce není primárně o technologiích, je o lidech.

A co až si jednou budou lidé implantovat čipy do mozku?
Myslím, že ani v té době se to nezmění. Už jsem říkal, že náš byznys je o emocích. I když si dáte mikročip do mozku, nikdy tím nenahradíte srdce. Technologie usnadňují třeba vztah našich zaměstnanců s klienty, zmenšují „propast“ mezi nimi, ale není to cíl sám o sobě. V mnoha zemích jsme dělali sérii workshopů s mladými lidmi kolem třinácti patnácti let, abychom je pochopili, abychom věděli, jak je oslovovat. I oni nám říkali, že sice chtějí dostávat všechny informace online, všechno si přečíst na mobilu, ale že pro uzavření pojistky chtějí živého člověka.

Strávil jste několik let v technologicky vyspělém Japonsku. Vidí to tam stejně?
To platí celkem globálně, jde o pohodlný zážitek. Podívejte se třeba na Netflix nebo na Amazon, vše je jednoduché, intuitivní. Lidé očekávají stejné věci, něco, co je opravdu jednoduché, ať vybíráte seriál, na který se budete koukat, nebo si chcete něco koupit na počítači. V pojištění je to pochopitelně o něco složitější, ale ve zlepšování zákaznické zkušenosti musíme pokračovat.

Někteří bankéři mají obavu ze vstupu globálních technologických společností, jako Google či Amazon, do finančního systému. Vnímáte je také jako hrozbu pro pojišťovny?
Pokud do něčeho půjdou, bude to určitě nejdřív banka, až poté pojišťovna. Bankovní produkty jsou jednoduché. Jde jen o technologii a hlídání čísel. Pojišťovací byznys je jinde. Nejprve to potřebujete dobře prodat, a když to neprodáte, nikdo to nebude kupovat. A je to komplexní produkt, smlouva, kde musíte definovat cenu, vytvořit pojistné podmínky, vyplácet pojistná plnění.

Nebojíte se tedy technologických gigantů?
Jsem soutěživý typ, mám rád konkurenci a obzvlášť novou konkurenci. Bez ní nemůžete dělat byznys, nemůžete se zlepšovat. Ale nebudu vám říkat, že mají tu správnou „zbraň“, aby se stali během pár let hráčem v pojišťovacím byznysu. To by nebyla pravda. Oni takovou tajnou zbraň nemají. Nikdo ji nemá.

Mají přece množství dat…
Ale my je máme také. Celý pojišťovací byznys je o správě dat. Všichni mají nějaká data.

Říkáte, že se nebojíte volatility na trhu, protože dopadne na všechny. Ale růst globálně zpomaluje. Může přijít nějaký hlubší propad, opakování krize?
Růst není špatný. Pořád rychle roste Čína, celkem slušně i USA. V západní Evropě je sice mnohem nižší, ale pořád je to nad jedním procentem. My čekáme, že skupina Generali poroste o šest až osm procent. To je víc než Čína. Finanční trhy se sice mohou kvůli nejistotám v řadě zemí otřásat, ale toho se nebojíme, to se dá přežít.

A evropský vývoj? Brexit, nadměrné schodky rozpočtu v Itálii, kde Generali sídlí nebo „žluté vesty“ ve Francii, odkud pocházíte?
Brexit není dobrá věc pro Evropu ani pro Velkou Británii či Brity, ale nemá to vůbec žádný vliv na náš byznys. V Itálii jsou ve vládě dvě strany, které stojí na opačné straně politického spektra. Nesouhlasí spolu v řadě věcí a dělají jen to, na čem se shodnou. A protože se velmi odlišují, je skoro jisté, že nepůjdou do extrémů. Situaci kolem „žlutých vest“ musí vyřešit francouzská vláda. Ale mluvíme jen o pár lidech, kteří jsou velmi radikální.

Soudě podle médií to má však velký vliv na tamní národní politiku...
Neočekávám, že to bude mít zásadní vliv na francouzskou politiku. Bude to však mít negativní vliv na růst ekonomiky. Už teď se mluví o třech desetinách procentního bodu v roce 2018 – a přitom to začalo až 17. listopadu. Pokud to bude pokračovat po celý letošek, bude dopad mnohem silnější. To je hlavní důvod, proč by to měla vláda vyřešit co nejdříve.

A co když všechny tyto události povedou k rozpadu eurozóny? Ovlivnilo by to nějak váš byznys?
To samozřejmě. Ale považuji to za extrémně nepravděpodobný scénář. Nemyslím, že by nějaká země vážně uvažovala, že by jí bylo lépe mimo Evropu. Koneckonců i v případě Velké Británie se ještě uvidí, příběh brexitu ještě není u konce. Myslíte, že by jedna samotná země, ať už je to Německo, Itálie či Česká republika, dokázala soutěžit s Čínou či USA bez Evropy v zádech? To je iluze. A jako šéf téhle skupiny nemohu žít v iluzích, ale v reálném světě. A to je společná Evropa, žádná jiná volba není.

Nejčtenější

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Cibule z konce světa. České řetězce ji vozí 18 000 km z Nového Zélandu

Cibule z konce světa. Řetězce nakupují zeleninu až na Novém Zélandu.

Cibule z Řecka, Egypta, ale i z Nového Zélandu, nejvzdálenější země na planetě od České republiky. Tuzemské řetězce...

Další z rubriky

Makro prodává pražské obchody. Německý řetězec zůstane v nájmu

Makro. Ilustrační snímek.

Obchodní řetězec Makro, fungující v Česku jako velkoobchod, jedná o prodeji svých tří pražských obchodů. Prodejny budou...

Příliš sexy letuška. Lidé kritizovali Wizz Air za sexistický manuál

Wizz Air

Uživatelé sociální sítě Twitter obviňují nízkonákladového dopravce Wizz Air ze sexismu. Na kartě, která informuje...

Zaměstnance Škody čekají díky zvýšení mezd a prémiím stotisícové výplaty

Výroba nové Škody Yeti v Kvasinách

Většina zaměstnanců automobilky Škoda by s příští výplatou měla dostat i rozsáhlé prémie. Díky nim částka na výplatní...

Najdete na iDNES.cz