Provozní zisk činil 68,8 miliardy korun, což je o 25 procent více. K nárůstu přispěl vyšší podíl výroby elektřiny z jaderných a vodních zdrojů, růst velkoobchodních cen, úspora nákladů a zajištění proti kurzu koruny. Letos firma očekává rekordní zisk ve výši 48,6 miliardy korun čistého.
"Finanční krize ovlivní ČEZ jen okrajově," očekává generální ředitel ČEZ Martin Roman. Společnost však nechce, aby se krize dotkla zákazníků. Hledá proto cesty, jak zákazníkům ulehčit, a to i za cenu snížení marží v příštím roce.
Obrázek zvětšíte kliknutím
"Potřeba refinancování je však pro příští rok velmi nízká, a tudíž ani v tomto směru nemáme vážnější obavy ze současné finanční krize," uvedl ředitel divize finance ČEZ Martin Novák.
Zástupci ČEZ si pochvalují, že navzdory finanční krizi roste spotřeba elektřiny, společnost má velmi nízkou zadluženost, a stále tak může pokračovat v uskutečňování investic. Nemění se tak dividendová politika firmy a na výnosy z akcií je stále určeno 50 až 60 procent čistého zisku.
"Nejvíce rostla spotřeba domácností, a to o 4,8 procenta, v případě podniků a velkoodběratelů se růst pohybuje okolo tří procent. Růst poptávky podporuje i rostoucí počet nových připojení," uvedl ředitel divize obchod ČEZ Alan Svoboda.
Export klesne na nulu
Společnost, vlastněná z většiny státem, ale upozorňuje, že export elektřiny z celého středoevropského regionu klesne na nulu velmi pravděpodobně již v roce 2012. "A to i přes zpomalení růstu HDP kvůli finanční krizi. V dalších letech bude region čistým dovozcem elektrické energie," dodal Svoboda.
Generální ředitel Martin Roman je spokojen i s uskutečňováním akvizičních plánů, a to zejména v Turecku. "Je tu největší potenciál v růstu a spotřebě elektrické energie. Více než 50 procent Turků je mladších 29 let, a země tak musí brzy třikrát zvýšit výrobní kapacity," doplnil Roman.
ČEZ v Turecku uzavřel strategickou dohodu s tamní skupinou Akkök. Zvítězil ale také v tendru na strategického partnera pro projekt plynové elektrárny v rumunském Galati a v tendru na monopolního albánského distributora OSSh. Pochlubila se také budováním největší větrné farmy v Evropě, a to v rumunské přímořské lokalitě Fantanele a Cogealac.
