„Akcie společnosti ČEZ představují v měsíci květnu naprostého suveréna pražské burzy. Od začátku měsíce zhodnotily o zhruba 12,7 procenta. Dramaticky více než kterýkoli jiný titul, který se v Praze obchoduje,“ komentuje vývoj ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ve čtvrtek akcie uzavřely na 1 128 korunách za kus, přičemž na této úrovni byly naposledy v roce 2008 těsně před hlubokým propadem pražské burzy a začátkem ekonomické krize v Česku.
Podle analytika Komerční banky Bohumila Trampoty je rozhodující informací, která vyhnala cenu akcií nahoru, to, že se uvažuje o vykupování minorit ČEZ. A to přestože ještě nejsou detailně popsané plány, jak by celá akce proběhla.
Stát chce zabezpečit lidem elektřinu. Ve hře je rozdělení ČEZ, řekl Fiala |
„Za prvé, fundamentální cena ČEZ je pravděpodobně daleko vyšší než současná tržní cena. Za druhé, když politici budou chtít část ČEZ zestátnit, budou muset vykoupit 30 procent minoritních akcionářů. Budou jim muset zaplatit prémii, která bude o desítky procent vyšší než tržní cena,“ říká Trampota.
Megaprojekt a energetická krize
O možném rozdělení ČEZ na dvě půlky se spekuluje několik dní. V pátek informace komentoval premiér Petr Fiala v Hospodářských novinách. Podle něj jde o jednu z možností, jak dál postupovat. „Premiér ale zdůraznil, že celá věc vyžaduje důkladnější analýzy,“ doplňuje tiskový mluvčí vlády Václav Smolka.
Vzhledem k současné situaci na energetickém trhu se nicméně dva argumenty pro rozdělení nabízí. Za prvé jde o vysoké ceny elektřiny a plynu, které se již naplno propisují do účtů českých domácností. Stát hledá způsoby, jak tyto dopady zmírnit. „Jestliže by stát plně ovládl výrobní část ČEZ, tedy tu ‚konvenční‘ z doby před pěti lety, bude moci snáze ceny elektřiny regulovat a snižovat je tedy domácnostem i firmám. Žádný jiný akcionář by mu do toho už jako nyní nemohl mluvit, protože by ani žádný jiný akcionář neexistoval,“ vysvětluje Kovanda.
ČEZ ztrojnásobil zisk. Příští rok vyplatí nejvyšší dividendu v historii firmy |
Druhým potenciálním důvodem je připravovaná stavba pátého bloku v Dukovanech. „Výstavba jaderných bloků představuje nesmírně rizikovou záležitost. Pokud by ji však na sebe po rozdělení ČEZ kompletně vzal stát, menšinovým akcionářům odpadne potenciální bolehlav,“ doplňuje Kovanda.
Není jiná cesta
Úvahy o dělení polostátního kolosu vítá minoritní akcionář ČEZ a odborník na energetiku Michal Šnobr. „Za mě je to řešení téměř nezbytné, není jiná cesta,“ uvádí Šnobr s tím, že po tomto kroku volá společně s dalšími drobnými akcionáři už pět let.
„Konečně to začíná vypadat, že si politici uvědomují, že platí zákon o obchodních korporacích a že nelze ignorovat akcionářskou strukturu ČEZ,“ míní odborník. Naráží tím na fakt, že ačkoliv je společnost chápána jako polostátní podnik, jde prakticky o soukromou společnost veřejně obchodovanou na burze.
Stát, přestože vlastní 70 procent akcií, nemůže nařizovat, co firma má nebo nemá dělat. To ve světle současné energetické krize, ale i v souvislosti s projekty nových jaderných bloků v České republice, není úplně výhodné. Státu to zjednodušeně řečeno svazuje ruce.
Kdo dostaví Dukovany? Tři nápadníci v tendru, jejich minulost a trumfy |
„Rozdíl mezi tím, co chce stát, a do čeho se nechá donutit představenstvo společnosti, je obrovský, ač se to nezdá. Projekt dostavby Dukovan tak není něco, co by mohla dělat soukromá společnost. A nejde tak ani o to, jestli na to firma má peníze nebo ne, ale zda projekt jako takový je ziskový. Jestli je to něco, co může představenstvo podepsat,“ míní Šnobr. „Rizika s tím spojená na sebe musí vzít stát,“ dodává.
Znovu na stole
O rozdělení ČEZ se mluvilo už v roce 2017 právě kvůli dostavbě Dukovan. V rámci návrhu, který tehdy firma představila, by stát zcela převzal výrobní odnož podniku s uhelnými a jadernými elektrárnami. Druhá půlka podniku, v níž by narostl podíl minoritním akcionářům, by představovala distribuci a taky obnovitelné zdroje energie. Z plánu tehdy nicméně sešlo. Nyní prosakující informace o možném dělení ČEZ nepopírá vláda, ale ani představitelé samotné společnosti.
„Současná energetická krize, válka na Ukrajině, Green Deal, a především naše dlouhodobá snaha o bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny pro naše zákazníky za přijatelné ceny, to vše nás vede opětně k zamyšlení, jaká je optimální vnitřní struktura ČEZ do budoucna. Zatím jsme stále ve stadiu diskuze, takže nelze nic prezentovat. Naším hlavním zájmem je, aby všichni zákazníci i všichni akcionáři měli z ČEZ dlouhodobý prospěch,“ uvádí tiskový mluvčí společnosti Ladislav Kříž.
