ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Libor Teichmann, MF DNES

Každý sedmý vlak loni přijel pozdě. Nejpřesnější jsou osobáky

  • 80
Rozkopané koridory a dlouhá čekání na zpožděný vlak. Jen málo lidí v Česku nemá k fungování železnice výhrady, přitom statistiky ukazují, že si tuzemská železnice ve srovnání s okolními státy nevede výrazně hůře. Paradoxně platí, že čím vyšší je kategorie vlaku, tím déle si na něj cestující na peronu počkají.

Nejpřesněji jezdí osobní vlaky, kdežto dálková doprava pokulhává. S pětiminutovým a delším zpožděním totiž podle loňských statistik dorazily do cílové stanice tři z deseti rychlíků, ale osobních vlaků nestihlo­ tolerovaný limit pouze necelých 12 procent. Ještě horší bilanci měly expresy – těch přijelo pozdě zhruba 40 procent, přičemž asi dvě procenta (to je 1 ­288 spojů) o více než hodinu.

Vysvětlení je několik. To nejjednodušší spočívá v tom, že dálkové vlaky urazí větší vzdálenost, a mají tedy výrazně vyšší pravděpodobnost, že je postihne nějaká mimořádná událost. „Druhým důvodem je skutečnost, že využívají často přetížené páteřní linky, které se navíc v ­posledních letech intenzivně modernizují,“ uvedl prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslav Vyka.

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Výluky způsobené stavebními pracemi na tratích měly podle statistik Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) loni na svědomí 21 procent všech zpoždění. K dalším šesti procentům se hlásí správce železnice. Jde například o stržené troleje a další poruchy drážního zařízení.

Dopravci pak podle SŽDC mohou za zhruba 16 procent případů neplnění jízdního řádu. Přibližně každé druhé zpoždění vznikne kvůli problémům, které železniční zaměstnanci nemohou ovlivnit. Za 54 procent totiž může nepřízeň počasí nebo například nehody na přejezdech, které většinou zastaví provoz na desítky minut.

Hodinové a delší zpoždění nicméně během minulého roku nabralo 0,15 procenta ze všech vypravených vlaků. Odráží to více než čtyři tisíce vlaků, a tedy přes polovinu spojů, které na české železnici denně vyjedou.

Rakušané jsou nejpřesnější

Sousedé ze Slovenska se mohou v ­porovnání s českou železnicí chlubit přesnějšími osobními vlaky. Ty jely načas podle statistik Železnic Slovenské republiky (ŽSR) z 90 procent. Horší plnění jízdního řádu měly rychlíky, kterých včas do cílové stanice dorazilo necelých 60 procent.

Překvapivější srovnání přináší pohled na západ od našich hranic. Při jednoduchém porovnání čísel z ­něj vychází vítězně německá železnice s přesností vlaků tamních Deutsche Bahn s 93,5 procenta včasných příjezdů. Vyšší číslo je dáno mírnějšími požadavky.

Německé vlaky jsou totiž stále „pünktlich“, i když přijedou o pět minut a ­59 sekund později. Česko používá stejně jako Rakousko a většina evropských zemí hranici pěti minut, což se při milionech ročně vypravených vlaků ve statistikách projeví.

Cestující uvěznění v šinkanzenu: japonské vlaky nabraly čtyřhodinová zpoždění

Stále horších výsledků navíc dosahují německé dálkové vlaky. Těm loni přesnost příjezdů meziročně klesla o 3,6 procentního bodu na necelých 75 procent.

Ze sousedních zemí tak největší přesnosti dosahují rakouské vlaky, které podle statistik rakouských železnic ÖBB loni zaznamenaly jen čtyři procenta zpožděných vlaků. Zhruba 90procentní přesnost eviduje polský správce železnic, Polskie Linie Kolejowe.

Dohnat Rakousko s jeho minimálním zpožděním se přitom v dohledné době nepodaří. Přestože je Česko zemí s jednou z nejhustších železničních sítí, velká většina z ní připadá na málo propustné jednokolejky. Dvě a více kolejí má v tuzemsku asi jen pětina tratí.

Zato Slovensko má vícekolejných 28 procent sítě, Polsko a Rakousko přes 40 procent a Německo přes polovinu, uvedl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. V Německu se tak na stejné koleji nepotkává nejen osobní doprava s nákladní, ale ani regionální vlaky s dálkovými.

S výjimkou Českých drah tuzemští dopravci statistiky zpoždění nezveřejňují. Čísla státem vlastněných Českých drah jsou o pár procentních bodů lepší, než kolik činí průměr všech spojů. Celkem vloni evidují přesnost svých vlaků ve výši 89 procent.