Na většinu z této částky si zřejmě sáhnou především dvě společnosti – České přístavy vlastnící přístavy v Mělníku, Kolíně nebo v pražských Holešovicích a Česko-saské přístavy spravující v tuzemsku děčínský přístav a Přístav Lovosice.
V lovosickém přístavu plánují z dotačních peněz rozšířit kolejiště a zvětšit kapacitu železniční vlečky, uvedla vedoucí manažerka Česko-saských přístavů Petra Gruberová. O vypsání dotačního programu by se mělo podle ní rozhodnout v nejbližších dnech. Původně ale ministerstvo předpokládalo, že výzvu k podání žádostí o dotace vypíše do konce loňského roku.
Definitivní podobu dotačního programu ministerští úředníci dokončují. Jedná se například o tom, o kolik peněz budou moci na své projekty jednotlivé společnosti žádat.
U dotací do dvou milionů eur (zhruba 51 milionů korun) může dotace pokrýt až 80 procent celkových výdajů, u vyšších částek bude výpočet příspěvku složitější. Od ceny projektu se podle mluvčího ministerstva Tomáše Neřolda bude odečítat očekávaný provozní zisk, který investice majiteli přístavu do budoucna přinese.
Půl miliardy není moc peněz
Tuzemským přístavům se větší příjmy z evropských dotací na rozvoj infrastruktury doposud vyhýbaly, na což jejich provozovatelé dlouhodobě poukazují. Jednou z mála veřejných podpor v posledních letech byly dotace na odstranění povodňových škod způsobených záplavami v roce 2013.
Vyplácené částky ale tehdy byly limitovány sumou 200 tisíc eur (asi 5,1 milionu korun). Nemohly tak pokrýt stamilionové škody, které velká voda na přístavech napáchala.
Výrazné oživení neočekává předseda představenstva Českých přístavů Miloslav Černý ani od tohoto dotačního programu.
„Pět set milionů korun zase není tak moc peněz, jen mělnický přístav má zhruba 50 hektarů,“ uvedl Černý. Přístav by například potřeboval nový lodní výtah. Stavba jednoho takového zařízení, které slouží k vyzdvižení lodí pro kontrolu a opravy trupů pod čarou ponoru, vyjde na sto milionů korun.
Pořizování lodních výtahů, nebo jeřábů pro překládání zboží ale z tohoto programu podle ministerstva dopravy platit nepůjde a provozovatelé si tak budou muset počkat na další kolo veřejné podpory. Tu chce ministerstvo spustit ještě během platnosti evropského Operačního programu Doprava pro roky 2014 až 2020. Pravidla pro udělování této podpory ale ještě bude muset schválit Evropská komise.
Provozovatelé přístavů tak předpokládají, že další peníze by mohli získat nejdříve na konci příštího roku. Evropský dotační program Doprava počítá na obnovu tuzemských přístavů s částkou 1,8 miliardy korun.
Nákladní lodní doprava patří v Česku mezi nejméně využívané způsoby přepravy zboží. Ročně se na palubách lodí přepraví zhruba 1,8 milionu tun nákladu. V roce 2016 to bylo podle ročenky ministerstva dopravy 1,78 milionu tun zboží, zatímco po železnici se přepravilo 98 milionů tun a na korbách nákladních automobilů téměř 432 milionů tun zboží.
Důvodem propastných rozdílů mezi vodou a zbylými druhy přeprav je mimo jiné nestálost tuzemských vodních cest, které jsou pro ekonomicky efektivní lodní dopravu sjízdné jen během části roku, zatímco za sucha není možné plout. Na lodích se tak přepravují zejména komodity, kterým několikadenní čekání neškodí, jako jsou například různé chemikálie, obiloviny nebo zemina.
Nezastupitelnou úlohu má lodní doprava hlavně při přepravě velkých strojů a dalších nadrozměrných konstrukcí. Nedávným příkladem byla přeprava dvou obřích tlakových nádob pro ropnou rafinerii v Iráku, jež se na cestu vydaly minulý týden z Hradce Králové do Mělníka a poté dále po Labi do Hamburku. Každá z nich váží 189 tun.
Rozvoj vodní dopravy proto vláda nadále podporuje. Ve středu její zachování na českých řekách dokonce označila za veřejný zájem. Dostavět by se měly dlouhodobě plánované jezy v Děčíne a v Přelouči, které mají zefektivnit splavnost Labe a umožnit nákladním lodím plout ideálně po celý rok. Stavby ale zasahují do chráněných lokalit a jsou tak trnem v oku ekologům.
