Nárůst počtu lodí i lidí s průkazem způsobilosti potvrzuje Analýza plavební sezony, kterou zveřejnila Státní plavební správa (SPS).
Mezi důvody rostoucího zájmu o rekreační plavbu analýza řadí právě příznivé ekonomické podmínky nebo větší zájem o dovolenou v tuzemsku. Zájmu pomohlo i rozvolnění zákona, díky čemuž je možné lodě se spalovacím motorem využívat na větším počtu vodních ploch.
„Přiblížili jsme se tím evropským normám. Výrazně se rozšířil počet vodních ploch, kde lze malé lodě využívat,“ říká Jiří Belinger, ředitel sekce vodních cest Asociace lodního průmyslu. Podle něj velký nárůst zaznamenaly hlavně přehrady na Vltavě, mezi nimiž dominuje Lipno.
Za celý loňský rok vydala SPS celkem 3 360 nových průkazů způsobilosti vůdce malého a rekreačního pravidla, což představuje meziroční nárůst téměř o tři čtvrtiny. S tím souvisí i nárůst počtu nově evidovaných lodí v rejstříku malých plavidel: loni jich nově zapsala do rejstříku Státní plavební správa 793, z toho 172 vodních skútrů. O rok dříve přibylo v rejstříku jen 562 malých plavidel.
Asociace lodního průmyslu odhaduje, že Češi za lodě a doplňky k nim loni utratili kolem dvou miliard korun. Menší loď se slabším motorem lze podle Belingera pořídit už za ceny mezi 100 a 150 tisíci.
„Typickým zákazníkem jsou rodiny, které si zkusily u moře nafukovací člun se spalovacím motorem a plavba se jim zalíbila,“ říká Belinger. Kurz na průkaz způsobilosti trvá dva až čtyři dny, stojí kolem čtyř tisíc korun. Podle Belingera je zájem takový, že lidé musí čekat na zkoušku kvůli nedostatku komisařů až dva měsíce.
Avšak lodí na některých úsecích českých řek začíná být příliš mnoho. K tragédii došlo loni na Orlíku, kdy vodní skútr, jehož řidič porušil všechna pravidla, zabil dívku jedoucí na pramici. SPS už musela někde provoz částečně omezit. Loni se například v Praze směl využívat pouze výtlačný režim plavby, kdy musí být příď ponořená ve vodě, a loď tudíž pluje pomaleji.
Aby s houstnoucím provozem nedocházelo ke kolizím mezi plavidly a plavci, objevují se hlavně na Slapech a Orlíku značky, které omezují rychlost a prostor plavby.
Plavební komora za půl miliardy
K rozvoji rekreační plavby dochází i díky mohutným investicím státu. Ředitelství vodních cest (ŘVC) plánuje i letos investovat do zlepšení zázemí pro lodě další stamiliony korun. Na konci dubna například dokončí novou plavební komoru Hněvkovice za téměř půl miliardy korun.
„Zpřístupní pro stovky rekreačních lodí z Orlíku a částečně i Slap vltavskou vodní cestu až do Českých Budějovic. Celkem se bude jednat o 33 kilometrů nové vodní cesty, od orlické hráze do Českých Budějovic bude k dispozici 98 kilometrů atraktivní vodní cesty,“ říká zástupce ředitele ŘVC Jan Bukovský.
Další investice jsou spíše menšího charakteru. Servisní loď v Praze bude umožňovat tankování i rekreačním plavidlům, v Českých Budějovicích – Českém Vrbném bude dokončena tankovací stanice a v Praze bude možné krátkodobé zastavení rekreačních lodí v centru města u modernizovaného přístaviště u nábřeží Edvarda Beneše na levém břehu Vltavy. Na Baťově kanále bude novinkou jeřáb pro vytahování lodí na souš a tankovací stanice v přístavu Petrov. Majitelé malých lodí by se měli v příštím roce dočkat nových přístavišť na Vltavě i Labi.
ŘVC chce navíc investovat další peníze do Baťova kanálu na Moravě, který se stal modelovým příkladem úspěšného rozvoje vodní turistiky. Dokončuje proto výkupy pozemků pro stavbu plavební komory v Rohatci, kterou by se mohla prodloužit vodní cesta až do Hodonína. „Zvláště toto prodloužení by v roce 2019 po dokončení znamenalo nový impulz pro rekreaci na Baťově kanále,“ dodává Bukovský.
