Náklady jsou zato vyčísleny podrobně. Splavňovací práce na dolní Vltavě mezi Prahou a Mělníkem přijdou na 1,6 miliardy korun. Budou se upravovat plavební komory, prohlubovat dno a stavět vyšší mosty.
Praha se má po těchto úpravách stát jedním z hlavních říčních přístavů pro velké kajutové lodě se zahraničními turisty, které zatím musely končit plavbu už na Labi. Velkou část investice by měla zaplatit Evropská unie.
Až do centra Budějovic
Největší náklady čekají na střední Vltavě, kde dosud plavbě brání vysoké hráze Slapské a Orlické přehrady. Na obou proto vzniknou obří zdvihadla pro lodě s délkou až 45 metrů a tonáží až 300 tun.
Fotogalerie |
„Obě zdvihadla absolvovala proces EIA (posuzující vliv stavby na životní prostředí – pozn. red.) a mají vydána pravomocná územní rozhodnutí. Celkové předpokládané náklady odhadujeme na 3,5 miliardy korun,“ uvedl pro MF DNES šéf Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomír Fojtů.
Ministerstvo dopravy si ale podle něj vyžádalo ještě jednu studii ekonomické návratnosti, která bude dokončena počátkem příštího roku. „Podle dosavadní studie činí návratnost obou zdvihadel přibližně dvacet let,“ dodal. Podobná obří lodní zdvihadla již podle něj existují v západoevropských zemích a dokážou je postavit i české firmy.
Lávka i prohloubení koryta
Další investice směrem proti proudu Vltavy čeká pod plavebním stupněm Kořensko. Vzhledem k dlouhodobě nízké hladině Orlické přehrady se tam pravidelně vynořuje až osm kilometrů dlouhý nesplavný úsek.
„V úvahu připadá prohloubení koryta Vltavy nebo výstavba zcela nového stupně s plavební komorou, který by trvale zvýšil hladinu řeky,“ konstatoval Fojtů. Zatím je pouze ve stadiu úvah, ale jeho výstavba by přišla nejméně na miliardu.
Lodí z Prahy do Budějovic
Jinou investicí na nové vodní cestě je úprava historické lávky pro pěší v Týně nad Vltavou, která je příliš nízko nad hladinou řeky. Jedno z polí mostu bude vybaveno zvedacím mechanismem, ŘVC na ně v příštím roce uvolní 130 milionů a další desítky milionů věnuje město na úpravu okolí.
Investicí v řádu nejméně stovek milionů by se mohlo stát splavnění Vltavy až do historického centra Českých Budějovic. Prvním krokem bylo zařazení dalšího úseku Vltavy a Malše v úseku 3,5 kilometru mezi dopravně významné vodní cesty, což nedávno učinili poslanci, a to schválením novely zákona o vnitrozemské plavbě. „Lodě a přístav přímo v centru Budějovic by ještě zvýšily turistikou atraktivitu celé vodní cesty,“ uvedla pro MF DNES Lucie Fialová, výkonná ředitelka společnosti IN REGIO, která chystá cizojazyčné informace pro zahraniční vůdce plavidel, kterých je stále více.
Labe má zatím smůlu
Celý projekt splavnění Vltavy zakrývá skutečnost, že se dlouhodobě nedaří zlepšit splavnost Labe. „To se neobejde bez výstavby plavebních stupňů Děčín a Přelouč. Jejich výstavba je dosud blokována ekologickými aktivisty,“ uvedl pro MF DNES předseda Dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp.
„Důvodem nedobudování infrastruktury na labské vodní cestě ne- jsou finance, ale bohužel obstrukce na straně životního prostředí. To znamená zásadní devastaci oboru vodní dopravy v ČR, paradoxně oboru nejvíce šetrného k životnímu prostředí,“ dodává předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy ČR Milan Raba.
ŘVC tedy prosazuje dopravně o něco méně významný projekt splavnění Vltavy. „ Je však jasné, že v tomto případě bude ekonomická návratnost dlouhodobější,“ dodává Šíp.
