Nedávno jste ohlásili úspěšné patentování Aquaholderu, jak dlouho patentové řízení trvalo?
Déle než tři roky a bylo to neuvěřitelně náročné, a to jak časově, tak intelektuálně a finančně. Během probíhajícího patentového řízení v zásadě nikdy nevíte, jak nakonec dopadne. Musíte prokázat, že podobný nápad už někdo někde nepatentoval před vámi. Nejdřív se zkoumá, jestli je patent skutečně inovací – musíte to dokázat a neustále svůj nápad bránit. Až následně se spustí proces registrace nového patentu.
Superabsorbenty, které dokážou zadržet molekuly vody, jsou na trhu přes dvě desetiletí. V čem přesně spočívá vaše inovace?
V několika věcech. Aplikaci na osivo zkoušeli farmáři i velké osevní firmy, ale většinou to skončilo neúspěchem. Původně jsme lepili superabsorbent na osivo, tedy nanášeli ho na jednotlivá semena použitím adheziva. A nebylo to dobré. Upravené osivo se nedalo vhodnou formou skladovat ani transportovat a nebyli jsme schopni nátěr správně upravit, aby se následně aktivoval ve správný čas – tedy po zasetí semen do půdy. Bylo třeba najít způsob, jak inhibovat superabsorbent už při výrobě a následně ho udržet neaktivní až do zasetí semen do půdy.
Nakonec jsme přišli na to, jak ho správně a rovnoměrně rozprostřít a pevně uchytit na jejich povrchu. Potom jsme hledali správné množství superabsorbentu, které semínku neublíží, a přitom mu poskytne tolik potřebnou ochranu proti suchu.
Pořádně nepršelo už měsíce. Řadu obcí v Česku sužuje extrémní sucho |
Absorbent se tedy aktivuje až v půdě a nasákne půdní vlhkost?
Ano, když se obalené semeno dostane do kontaktu s vodou nebo půdní vláhou, aktivuje se superabsorpční vrstva na osivu a vytvoří se z ní hydrogel. Můžeme si to představit jako takový vlastní rezervoár vody dostupný každému semenu zasetému do půdy. Je to velmi důležité pro další vývoj rostlinky.
Voda má totiž v suché půdě tendenci se buď ihned odpařit, anebo rychle protéct do spodních vod a zmizet tak z půdy. Náš přípravek ale potřebnou vodu zachytí a podrží ji okolo semen. Následně si ji semínko vezme právě ve chvíli, kdy ji skutečně potřebuje, tedy v čase klíčení a vzcházení.
Naše superabsorpční vrstva je aktivní po dobu tří až pěti týdnů. Během této doby rostlina začne růst, prorážet půdu a začnou se tvořit listy.
Ve kterých státech máte technologii chráněnou?
Technologii máme chráněnou celosvětově. Jako první uznala patent Evropská patentová agentura, tím pádem je registrován také v Česku a na Slovensku. Nyní dokončujeme registraci po celém světě.
Minulý týden jsme získali patent v Číně a Hongkongu, probíhá registrace také v dalších zemích, jako jsou Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Spojené státy a Brazílie. Postupně registrujeme naši technologii ve všech zemědělsky významných zemích.
Na které plodiny se nejvíc hodí?
Aquaholder můžete použít na obalování jakýchkoliv zemědělských plodin. Soustředíme se však na čtyři klíčové plodiny – řepku, kukuřici, slunečnici a cukrovou řepu. Testujeme též sóju a čirok. Otestovali jsme i pšenici a ječmen, ale u těchto plodin nevidíme velký ekonomický potenciál ani pro nás, ani pro firmy vyrábějící osiva nebo pro farmáře.
Voda mizí z podzemí i z řek, kvůli vedrům hrozí požáry. Prudké deště nepomohly |
Běžné obiloviny jsou hustě seté, osiva na jeden hektar se dává velké množství. Proto se orientujeme na drahé plodiny, kde je vysoká přidaná hodnota, osiva jsou drahá a je tam daleko menší osevná jednotka na jeden hektar. Tam to ekonomicky dává smysl.
Proč ne třeba na zeleninu, kde je hodnota ještě vyšší?
Semínka zeleniny jsou extrémně drahá a zároveň příliš malá. Nejmenší semeno, které máme úspěšně otestované, je zmíněná řepka. Například semínko máku je zatím příliš malé, takže mu musíme před obalením zvětšit povrch, což je velmi náročné. Ale k zelenině se určitě v budoucnu propracujeme.
Prozatím jsme vytvořili výrobky pro domov a zahradu zaměřené na zahrádkáře. V těchto produktech nabízíme směsi různých podpůrných látek, které působí jako půdní kondicionér, zadržují v půdě vláhu a dodají rostlinám potřebné živiny.
Vraťme se ještě k Aquaholderu. Je tedy nejvhodnější do suchého prostředí?
Funguje ve všech typech půd, ale pokud skutečně chceme, aby měl správný efekt, mělo by jít o suchou půdu nebo o regiony, kde je málo vláhy. V podmínkách s relativně kvalitní půdou s dostatkem vláhy nebo dostatkem srážek neukazují testy prakticky žádný významný rozdíl při porovnání s kontrolou, tedy osivem bez tohoto moření.
Avšak jakmile je sucho, výhody se naplno ukážou. Nadzemní i podzemní část rostlin jsou větší o zhruba 30 procent proti osivu, které není chráněno naší technologií. A ve výnosu na jeden hektar dochází ke zvýšení od 8 do 14 procent.
Nejdůležitější ale bude stejně ekonomika provozu. Máte odhad, kolik bude stát ošetření například jednoho hektaru řepky?
Cenu zatím neřešíme. My jsme vědci, specialisté na vědu a výzkum, a proto si myslíme, že nebude v našich silách cenu správně nastavit. Myslíme si, že toho by měli být schopni odborníci z osivářského průmyslu, kteří trh znají, a budou tak schopni odhadnout tržní potenciál našeho produktu.
Ivo KrpelanVystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Působil na pozicích finančního ředitele ve společnostech Schneider Electric, Group 4 Securitas a Group 4 Falck. Od roku 2005 byl partnerem a generálním ředitelem společnosti Falck se zodpovědností za region střední a východní Evropy a provoz zdravotnických středisek, záchranných zdravotnických služeb a průmyslových hasičských jednotek. Nyní je partnerem a generálním ředitelem společnosti Pewas. |
Více než 95 procent osiv se už dávno nevyrábí lokálně, ale vyrábějí je velké nadnárodní společnosti. Jde zhruba o dvě desítky velkých nadnárodních firem, hlavně francouzských, německých a amerických, které přesně vědí, co s cenou osiva mohou dělat a co jim trh dovolí. Nepočítáme s tím, že bychom produkt prodávali sami, ale že najdeme relevantního partnera, se kterým ho uvedeme na globální trh.
Jak velké množství semen zvládáte nyní namořit?
Nyní stavíme první poloautomatizovanou pilotní linku pro větší množství. Tu spustíme během tohoto léta v naší výrobní hale v Seredi, což je asi 40 minut od Bratislavy směrem na Nitru. Bude to pro nás taková výstavní síň, kde chceme našim partnerům ukazovat, jak to děláme a co naše technologie dokáže.
Zároveň máme už přísliby od některých investičních fondů na dodatečnou finanční podporu ve výši dvou milionů eur (48,3 milionu Kč) na další testování naší technologie ve větším průmyslovém měřítku, z toho jen milion eur (24,1 milionu Kč) půjde na vybudování velké průmyslové linky. Nyní jsme schopni v naší laboratoři vyrobit maximálně 12 tun ročně. Na nové pilotní lince to bude šest tun denně.
Avšak musíme dokázat, že naše technologie bude schopna vyrábět v identické kvalitě až 20 tun za hodinu. A to bychom chtěli mít už koncem příštího roku prověřené.
Přemýšlíte i o prodeji firmy?
Chtěli bychom technologii udělat dostupnou celosvětově, a to bez spojení s někým velkým nepůjde. Ale spíše chceme jít cestou partnerství nebo prodeje licenčních práv, případně prodejem podílu někomu, kdo chce investovat skrze rizikový kapitál.
