V Ostravě se v tomto týdnu pak prezentovaly podklady zejména ze školské sekce. Podle odborníků je hlavním aspektem ochota personálu dělat některé novinky a překonávat bariéry, zároveň se obávají odchodu klíčových zaměstnanců kvůli škrtům v rozpočtu na příští rok, kdy se podle původního návrhu ministerstva školství mělo propustit kolem 34 tisíc nepedagogických pracovníků, což jsou mimo jiné „paní kuchařky“ nebo hospodářky.
O tom, jaký bude nakonec rozpočet pro příští rok, rozhodne vláda možná už ve středu, Sněmovna ho pak musí schválit do konce roku.
Hrozí propuštění 34 000 školníků a kuchařek. I teď jich je málo, děsí ředitele |
„To, co je na účelovém stravování důležité, je jeho rozsah,“ popsal Jan Moudrý z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „U nás tím projde v některé části svého života zhruba 90 procent populace v některých částech svého života a přibližně polovina národa se může stravovat ve školních, nemocničních, závodních nebo jiných jídelnách,“ dodal.
Ve veřejném stravování se točí desítky miliard
V Česku je přes 8500 školních jídelen, jenom jejich obrat je kolem 11,5 miliardy korun, upozornil předseda spolku Skutečně zdravá škola Tom Václavík. Po započtení armády, nemocnic nebo vězňů tvoří podle něj veřejné stravování obrat kolem 20 až 30 miliard ročně. „To je docela slušná poptávka, minimálně aby se o to někdo začal zajímat,“ doplnil.
Problémem pro zemědělce je většinou logistika a velikost balení potravin. Někdy se podle producentů nevyplatí kvůli několika kilogramům masa, kdy žák dostane na oběd kolem 100 gramů, jezdit s dodávkou do konkrétní školy každý den. To se dá například podle předsedy představenstva Zemědělské akciové společnosti Mžany Luďka Homoláče obejít například závozem jenom několik dní v týdnu.
Jeho společnost mimo jiné produkuje sumečka afrického. „Abychom nejezdili s jedním balíčkem tříkilových filet každý den do horní dolní,“ vysvětluje. Má tak závozy dva dny v týdnu v okolí Hradce Králové, jednou týdně pak na Náchodsku nebo na Rychnovsku. Školní jídelny si pak podle něj právě sumečka podle toho naplánují do svých jídelníčků a vědí, kdy s ním můžou počítat.
Ministerstvo zemědělství letos přiškrtilo dotace za více než půl miliardy |
Druhým velkým problémem je velikost balení například u mléka. Litr mléka v tetrapaku se musí do větších směsí ve školách moc přelévat a je z nich spousta odpadu. Ideální by tak mohl být například šestilitrový pytel mléka, který ale zemědělci prakticky nevyrábí.
Trendem je pak už v současnosti kvůli nedostatku personálu například prodej již částečně zpracovaných surovin, brambory se tak neprodávají jenom omyté, ale i oloupané, případně nakrájené. „Nechtějí s tím žádnou práci, tak jsme začali ryby i porcovat. Někdy je to až úsměvné – když mi zavolali, že chtějí porce o velikosti 63 gramů, tak jsem jim řekl, že to snad nemyslí vážně,“ dodal o sumečcích Homoláč.
Na akci Z farmy na vidličku dorazili zástupci ministerstev pro místní rozvoj, zemědělství, zemědělců nebo odborníků na školství. Ačkoliv se tématika ve velkém točila kolem školního stravování, chyběli zástupci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Nedostatečné personální kapacity resortu ohledně právě školních jídelen označili debatující za ostudu. Hlavní výstupy odborníků ale budou známé až letos v zimě a v příštím roce.
Odborníci se vesměs shodli, že aby se v jídelnách postoupilo směrem k severským modelům, kde je více času na výběr jídla, ale i zdravější stravovací návyky, je potřeba razantní reforma. S tou ale musí souhlasit aktivně ji podporovat právě i kuchařky a hospodářky.
