Podle něj komise akcentuje snahu o ekologické hospodaření, změny by ale neměly ohrozit produkci potravin. Od příštího týdne chce ministerstvo se zástupci komise o změnách jednat, komise podle Bílého pak vyzvala státy, aby na klíčové připomínky odpověděli do tří týdnů.
Po jednání s komisí chce úřad připomínky zveřejnit. Finální podobu plánu, který ovlivní na další roky zemědělské dotace, musí ministerstvo poslat do Bruselu nejpozději v září.
„Prioritou je pro Evropskou komisi propojení mezi opatřeními v oblasti klimatu a zajišťováním potravin i s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu. Členské státy by měly přehodnotit své strategické plány, aby využily všech příležitostí k posílení odolnosti zemědělského sektoru EU, snížení závislosti na syntetických hnojivech, přeměny výrobních kapacit v souladu s udržitelnějšími výrobními metodami a zvýšení výroby obnovitelné energie. Při tom by neměla být narušena produkce potravin,“ popsal mluvčí.
Znamená to podporu výroby bioplynu, větší používání precizního zemědělství, ale také snížení dovozu krmiv a podporu produkce bílkovinných plodin.
Agrární komora: Plány je třeba pro produkci potravin přepracovat
České zemědělské organizace už přes den uvedly, že je třeba plány i s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu přepracovat.
Agrární komora ČR spolu se Zemědělským svazem ČR mají problém s tzv. platbou na první hektary. V ní by se mělo přerozdělit 23 procent přímých plateb. „Tento parametr určuje míru, v jaké budou peníze odebrány středním a větším zemědělcům a přesměrovány k malým farmám do 150 hektarů. Ty přitom k výrobě českých potravin přispívají minimálně. Pokud bude návrh přijat v této podobě, tvrdě zasáhne střední farmáře, na kterých u nás stojí 60 až 70 procent produkce potravin, a ještě více zvýší naši závislost na dovozu, popř. způsobí nedostatek potravin,“ uvedla komora.
Podle jejího prezidenta Jana Doležala má nyní české ministerstvo možnost tento plán přehodnotit. „Naši farmáři čelí rekordnímu růstu cen paliv, hnojiv i energií. Mají nedostatek pracovních sil a výkupní ceny zemědělských produktů drtí silné obchodní řetězce. A k tomu všemu vláda navrhuje dobrovolně si odstřelit nosnou část zemědělského sektoru,“ doplnil předseda svazu Martin Pýcha.
Beze změn plánu se omezí produkce, řekl průzkum
Agrární organizace už na začátku dubna varovaly, že aktuální zdražování potravin nabere ještě rychlejší obrátky. Kvůli změnám dotačních plateb hrozí zavírání zemědělských podniků, farmáři se tak plachtami na svých podnicích a obydlích snaží upozornit na své možné existenční potíže. Komora mimo jiné chce odložení zemědělské dotační reformy minimálně o rok.
Skoro 60 procent zemědělců odpovídajících v průzkumu komory mezi více než 230 podniky na začátku února uvedlo, že plánuje omezit kvůli změnám v dotacích zemědělskou produkci, necelých 40 procent pak napsalo, že se pokusí stávající provoz s minimalizací nákladů zachovat, dvě procenta dotázaných se naopak chystají svoje aktivity rozšířit. Největší obavy pak mají chovatelé prasat, dojného a masného skotu, ale také pěstitelé brambor, cukrové řepy nebo chmele.
Peněžité podpory klesnou podle šetření komory 89,5 procentům zemědělských podniků, a to o pět až 80 procent.
