Kolik přesně je do kampaně zapojených zemědělců, komora neví. „Některé ty plachty tam visely, aniž by jim to kdokoliv nařizoval,“ doplnili její zástupci.
Jedním z hlavních požadavků komory a svazu je změna tzv. redistributivní platby, tedy platby na první hektary. V nich by se mělo od příštího roku přerozdělovat 23 procent přímých plateb, komora chce dosáhnout maximálně 10procentního přerozdělení. V okolních státech, jako je Polsko a Německo, je podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy tento podíl do 12 procent.
Tento plán má převést peníze od větších zemědělcům směrem k menším. „Odebírá prostředky produkčním zemědělcům, kteří tvoří dominantní množství potravin, jež živí tento národ,“ dodal Pýcha.
V současnosti schvaluje český plán Evropská komise, pak bude čas na jeho případné změny společně se zapracováním připomínek komise. Komora je pro odložení reformy minimálně o rok, protože finální legislativa se bude schvalovat až kolem října. „Řepka už je tou dobou v zemi a obiloviny se sejí,“ doplnil Doležal. Zemědělci tak podle něj nebudou vědět, jaké dostanou podpory a tedy jak se ekonomicky na změny připravit.
Už nechceme dělat blázny, hodnotí zemědělci výkupní ceny prasat a ruší chovy |
Podle Jaroslava Vaňouse mladšího ze Zemědělského družstva Sloupnice hrozí při navrhovaných změnách podniku snížení dotací o čtvrtinu až polovinu. Hrozí podle něj, že firma bude zavírat řeznictví, mlékárnu, omezí chov prasat a skotu. „Skončí to tak, že zavřeme podnik?“ ptá se ve videu komory zemědělec.
Pokud dojde k omezování výroby nebo zavírání podniků, hrozí podle komory větší dovoz potravin ze zahraničí, které nakonec nebudou mít menší uhlíkovou stopu. Komora také vyzývá evropské instituce, aby přehodnotily požadavky tzv. Zelené úmluvy. Evropa by podle ní měla jít k produkci, která ji nasytí, nikoliv k podpoře neproduktivních zemědělců.
Skoro 60 procent zemědělců odpovídajících v průzkumu komory mezi více než 230 podniky na začátku února uvedlo, že plánuje omezit kvůli změnám v dotacích zemědělskou produkci, necelých 40 procent pak napsalo, že se pokusí stávající provoz s minimalizací nákladů zachovat, dvě procenta dotázaných se naopak chystají svoje aktivity rozšířit. Největší obavy pak mají chovatelé prasat, dojného a masného skotu, ale také pěstitelé brambor, cukrové řepy nebo chmele.
Peněžité podpory klesnou podle šetření komory 89,5 procentům zemědělských podniků, a to o pět až 80 procent.
