Novelu podpořilo 157 ze 163 přítomných poslanců. Proti byl pouze Jan Volný z hnutí ANO (záznam hlasování zde). Podporou sněmovního znění poslanci odmítli senátní verzi, která by zcela zrušila poplatky za zábor pro rodinné domy a také pro veřejně prospěšné stavby na zastavitelném území obcí. Oba návrhy čelí kritice ekologů, více však kritizovali právě senátní úpravu.
„Novela přináší další sumu výjimek z ochrany zemědělské půdy. Prakticky ruší nástroj, který k ochraně půdy máme - poplatky za zábor. Ztrácíme úrodnou půdu, na které můžeme pěstovat potraviny. Přicházíme o ekologické funkce zemědělské půdy, jako je zadržování vody a ochrana před suchem. Ztrácíme do budoucna schopnost produkovat potraviny a další suroviny, které potřebujeme, například pelety pro topení,“ varoval v úterý Daniel Vondrouš z ekologické organizace Zelený kruh.
V senátní verzi ekologům vadilo zejména ustanovení o „veřejně prospěšných stavbách“. Pod nimi se mohl skrývat třeba supermarket nebo parkoviště, které vedení obce označí za důležité pro rozvoj. Takové stavby pak mohly vyrůst i na té nejcennější orné půdě. Každý týden přitom kvůli trvalé zástavbě nevratně mizí několik hektarů orné půdy vhodné pro pěstování zemědělských plodin. „Přicházíme o několik fotbalových hřišť kvalitní zemědělské půdy za týden,“ tvrdí analytik Vojtěch Kotecký z centra Glopolis. Takto zastavená plocha je z hlediska zemědělského využití nenávratně ztracená.
Tempo snižování plochy orné půdy je v Česku mnohem vyšší, jak ukazuje například Zpráva o stavu životního prostředí. Velká část záborů ovšem není nenávratná - týká se to například zalesňování nebo vzniku vodních ploch.
Ministerstvo zemědělství se ke kritice ekologických organizací odmítlo vyjádřit s ohledem na probíhající jednání poslanců. „Vzhledem k pozměňovacím návrhům v Senátu je potřeba vyčkat, která verze bude přijata. Ministerstvo zemědělství ve shodě s ministerstvem životního prostředí prosazuje parlamentní návrh,“ řekla iDNES.cz ještě před hlasováním poslanců mluvčí resortu Markéta Ježková.
Selhává vláda v ochraně orné půdy?
Vláda Bohuslava Sobotky přitom ve svém programovém prohlášení slíbila, že posílí ochranu kvalitní orné půdy a půdního fondu. Už v loňském roce prošel Sněmovnou zákon, který snížil poplatky za zábor a přidal výjimky. Za stavbu dálnic nebo průmyslových zón na zemědělské půdě se tak nemusí platit nic.
„Myslím, že tady vláda selhává. Zlepšení ochrany půdy, které si vytyčila v programu, se jí nedaří a přicházejí další a další výjimky, které ten základní nástroj oslabují a likvidují,“ dodal Vondrouš.
Od roku 1966 se snížila výměra zemědělské půdy o 290 000 hektarů, což odpovídá velikosti tří okresů. Zakrytí povrchu půdy nepropustným materiálem způsobuje závažné škody na životním prostředí a je nejvýznamnější formou degradace půdy - likviduje produkční potenciál půdy, přispívá k poškození biodiverzity, zvyšuje nebezpečí povodní a nedostatku vláhy, přispívá i ke změně klimatu.
Půda je navíc kromě zastavování sužována vodní erozí. Podle údajů ministerstva zemědělství je ohroženo až 60 procent zemědělské půdy, přičemž v ohrožených až nejohroženějších kategoriích je přibližně 35 procent území. V Česku je zemědělská půda na 54 procentech výměry země.
