ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zálohování PET lahví a plechovek by uvítalo přes 80 procent Čechů, říká průzkum

  • 403
Od loňského roku usiluje Iniciativa pro zálohování o to, aby v Česku fungoval plošný zálohový systém na PET lahve a plechovky. Reakce na samotné zálohování jsou různé, proti systému vystupuje například Asociace českého tradičního obchodu. Nový průzkum ale ukázal, že čtyři z pěti Čechů by zálohový systém uvítali.

Češi patří mezi dobré třídiče odpadů. Alespoň některé druhy odpadu podle nejnovějšího průzkumu Iniciativy pro zálohování třídí 93 procent Čechů. Nejčastěji třídí plast, papír a sklo. Podle iniciativy je však potřeba se posunout se o krok dál, a to k plošnému zálohovému systému.

Iniciativa pro zálohování

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů v Česku, společnosti Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj.

Vše by mělo fungovat v uzavřeném kruhu, z PET lahve by díky zálohovému systému měla vzniknout nová PET lahev, z plechovky zase nová plechovka. Zálohový systém by měl mimo jiné pomoci splnit cíle pro sběr a recyklaci nápojových obalů stanovené Evropskou unií, do roku 2029 musí být 90 procent všech PET lahví vytříděných a recyklovaných, v případě plechovek jde o 60 procent do roku 2030.

Neustále se objevují argumenty, proč zálohový systém nemít. Kromě cesty do žlutého kontejneru s ostatními plasty bude třeba podniknout ještě jednu cestu, a to konkrétně do obchodu, kde bude nutné láhev vrátit. Láhev musí být v nepoškozeném stavu, takže ji nebude možné doma sešlápnout. Společně s tím se objevují obavy, že lidem se nebude chtít nesešlápnuté láhve doma hromadit.

Podle nejnovějšího průzkumu však k takovým obavám není důvod, 81 procent Čechů by zálohování uvítalo. „Podpora je vysoká napříč různými věkovými kategoriemi i napříč pohlavím či kraji České republiky,“ komentuje výsledky průzkumu Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Nejvyšší podporu mají podle ní zálohy v Karlovarském a Plzeňském kraji.

O průzkumu

Průzkum byl proveden v březnu letošního roku na vzorku 1078 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. 

Necelých 80 procent oslovených je ochotných si doma ukládat prázdné a nezmačkané lahve či plechovky. Pouze 6 procent možnost schraňovat doma vypité nesešlápnuté nápojové obaly vysloveně odmítlo. 87 procent Čechů je připravených odnášet zálohované petky a plechovky zpátky do obchodu.

Roli hraje také finanční záloha. V průzkumu 84 procent respondentů uvedlo, že zálohu vnímají jako dostatečnou motivaci pro to, aby lidé vypité zálohované petky a plechovky vraceli.

Kdy se v Česku dočkáme?

Zálohování PET lahví se v Česku řeší již několik let. Nyní Sněmovnu čeká zřejmě znovu debata o zavedení povinného zálohování, které předloni v předvolebním složení odmítla. Proti povinnému zálohování se postavil například tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle něhož by zálohované PET lahve musely být před dalším použitím přetaveny na nové stejně jako lahve z kontejnerů. 

Podle poslance Jana Bureše (ODS) by případné povinné zálohování PET lahví mělo připravit ministerstvo životního prostředí s propočty ekonomických a ekologických dopadů.

„Od vzniku naší iniciativy vedeme o zálohování PET lahví a plechovek velmi intenzivní diskusi na mnoha platformách, ať už jde o ministerstvo životního prostředí, poslaneckou sněmovnu, Svaz měst a obcí, Hospodářskou komoru či SOCR. Vidíme, že zálohování postupně získává stále větší podporu a za velký pokrok považujeme, že se poprvé objevilo v Programovém prohlášení vlády,“ říká Kristýna Havligerová pro iDNES.cz.

Podle Iniciativy pro zálohování je zásadní, aby zálohování bylo v zákoně. Ideální možností, jak jej zanést do legislativy, je podle Havligerové v podobě samostatného zákona.

Výhrady k systému iniciativa vnímá, a to zejména ze strany některých obchodníků či zástupců municipalit. „Velká část z nich je bohužel postavena na mýtech, které se o zálohách objevují. O to důležitější je toto téma společně diskutovat a diskuzi postavit na faktech a reálných zkušenostech. Jsme však přesvědčeni, že tímto způsobem i společně s nimi najdeme takové nastavení systému, které zajistí podobně pozitivní výsledky, jako ve 12 evropských zemích, kde již zálohování úspěšně funguje,“ zmiňuje Havligerová

Slovensko o krok napřed

Sousední Slovensko spustilo plošný systém zálohování k prvnímu lednu letošního roku. Na celkové hodnocení je však příliš brzy, stále platí takzvané přechodné období. Až do konce června se mohou v obchodech objevovat zálohované i nezálohované lahve. Zálohované se poznají jednoduše, mají na sobě písmeno Z.

Z prvních dojmů se však zdá, že Slováci systém zálohování přijali. V půlce března se vysbíralo již dvacet milionů zálohovaných plastových lahví a plechovek.

Správce zálohového systému

Správce zálohového systému je nezisková organizace, kterou vytvořilo konsorcium čtyř subjektů, a to konkrétně Asociace výrobců nealkoholických nápojů a minerálních vod na Slovensku, Slovenské sdružení výrobců piva a sladu, Slovenská aliance moderního obchodu a Svaz obchodu SR. 

„Dvacet milionů vysbíraných obalů za necelé tři měsíce nám potvrzuje, že spotřebitelé vidí přínosy zálohového systému a aktivně se do něj zapojují. Jsme tak na dobré cestě ke zvýšení míry sklizně a zlepšení recyklace nápojových obalů,“ říká Lucia Morvai, ředitelka pro vnější vztahy a komunikaci Správce zálohového systému, který celý systém spustil a spravuje.

Aktuálně mohou zákazníci obaly od nápojů vracet na více než 2100 místech. Obal je možný vrátit v každé prodejně, která je do zálohového systému zapojená. Zákonnou povinnost sbírat prázdné obaly mají obchody, které mají více než 300 metrů čtverečních.