Schválila novou direktivu o pracovní době, ve které tuto dobu označila novým termínem "neaktivní služba".
"To znamená, že se do pracovní doby počítá jen ta doba, kdy je pracovník na svém pracovním místě," řekl řecký komisař Stavros Dimas, který má na starosti práci a sociální věci. Od 1. listopadu tento úřad převezme Vladimír Špidla.
Změnu v zákoně vyvolal Evropský soudní dvůr v Lucemburku ve svém verdiktu z 9. září loňského roku. Tehdy se přiklonil na stranu německého lékaře Norberta Jaegera a uznal mu celou dobu, kdy má službu, za dobu pracovní.
Rozsudek vyděsil německou vládu, protože to znamenalo, že lékařům bude muset vyplácet mnohem více peněz za přesčasy, protože takto daleko rychleji naplní maximální pracovní dobu v délce 48 hodin týdně.
Současným rozhodnutím komise prodlouží čas, než překročí maximální pracovní dobu, a budou mít tak nárok na přesčasy. Proto lékaři ve většině zemí včetně Česka noční služby notně využívali i z důvodu přesčasových hodin, kdy si mohou přilepšit k základnímu platu.
Nově lékařům také vznikne nárok na plně kompenzovaný odpočinek ne hned po službě, jako tomu bylo dosud, ale až během následujících 72 hodin po službě. Lékařům se proto nové rozhodnutí nelíbí a hodlají proti novele bojovat, až se bude projednávat na Radě ministrů EU.
"Je to nehoráznost, nejradši bych někoho z komise nakopal," řekl David Rath, šéf České lékařské komory. Jak uvedl, dobu, kdy sice nepracuje, ale je v pohotovosti, nelze srovnávat se skutečným spánkem či odpočinkem.
"Na dnešek jsem sloužil v Motole do jedné hodiny v noci, pak jsem si lehl, ale za hodinu a půl mě kvůli něčemu vzbudili, a pak už jsem neusnul. Když chvíli pracujete, a pak zase ne, poté často nemáte šanci usnout," řekl. "Přál bych si, aby si to nějaký komisař šel vyzkoušet." Rozhodnutí komise nestanovuje výpočet výše odměn, které dostávají za službu lékaři, zdravotnický personál, hasiči a další profese, které často fungují na pohotovosti. To už Brusel ponechal zcela na úvaze národních vlád, tedy i té české.
