Na negativním výsledku zahraničního obchodu se podepsal hlavně obchod s chemikáliemi, ale také potravinami a živými zvířaty. Tradičně se do ciziny dobře prodávaly stroje a dopravní prostředky.
Čile se obchodovalo s telekomunikačním zařízením a výpočetní technikou, léčivy a kovy.
Asi 25procentní růst vývozů i dovozů statistici naposledy zaznamenali v roce 2001. Někteří ekonomové ale upozorňují, že se nejedná o započatý trend, ale o výjimečné chování podniků, které se připravovaly na vstup do EU.
"Čtvrtinový nárůst exportu i importu vypadá na první pohled impozantně. Je ale otázkou, nakolik se na na něm podílely jen makroekonomické faktory, tedy zlepšení poptávky v EU a zvýšení investiční činnosti v Česku," je k výsledkům skeptický Pavel Sobíšek z HVB.
Vyšší obrat totiž podle něj mohl být výsledkem předzásobování podniků před vstupem do unie.
"Vstup do unie znamenal nejen zvýšení cel mnoha výrobků při dovozu z nečlenských zemí EU, ale i administrativní problémy na hranicích v prvních dnech členství," dodává.
Jeho slova potvrzují i výsledky Českého statistického úřadu. Obchodní bilance se totiž zhoršila právě při obchodování se třetími, především asijskými zeměmi jako je Čína, Japonsko, Korea nebo také Rusko.
Lepších výsledků dosáhlo Česko při obchodování se Spojenými státy, Thajskem a Tureckem, Maďarskem a také Rakouskem.
"Obecně však stále platí, že výkonnost českého exportu se zvyšuje a proto můžeme po odeznění jednorázových dopadů vstupu do EU počítat s opětovným zlepšováním obchodní bilance," uzavírá Helena Horská z České spořitelny.
