„Optimální potenciál pro instalaci větrných elektráren má přibližně sedm procent území České republiky,“ komentuje výsledky studie řídící konzultant společnosti EGÚ Brno Matěj Hrubý.
Ideální obce pro výstavbu komunitní větrné elektrárny, která by zásobovala elektřinou místní obyvatele, se nejčastěji nachází v Karlovarském, Ústeckém, Moravskoslezském kraji a v kraji Vysočina. Analýza jmenuje například obce Moravský Beroun, Rýmařov, Libčeves nebo Toužim.
Mezi limitující faktory studie řadí průměrnou rychlost větru. Analýza rovněž vyřadila oblasti, kde jsou chráněné krajinné oblasti, národní parky, lázeňská místa, turistické regiony nebo archeologické lokality.
Nutno nicméně podotknout, že sám ministr životního prostředí Petr Hladík opakovaně uváděl, že chráněná krajinná oblast ani národní park by neměly představovat překážku pro výstavbu větrných elektráren. Ministerstvo životního prostředí teď pracuje na vlastní mapě ideálních zón, kde by větrné elektrárny měly v budoucnu stát.
Málo lidí, málo peněz
EGÚ Brno rovněž zohlednilo vojenský prostor, letecké koridory, ale taky památková území. V neposlední řadě je omezující okolností stavby větrné elektrárny taky samotná velikost obce. Jen málokterá v Česku má totiž na stavbu větrníků dostatek financí a taky lidí, kteří by elektřinu spotřebovávali.
Náklady na pořízení větrných elektráren se pohybují v řádech stovek milionů korun, průměrný roční rozpočet obcí ve vhodných lokalitách okresů Jihlava nebo Karlovy Vary o velikosti do 2 500 obyvatel činí přibližně 50 milionů korun.
„Celkové náklady na pořízení dvou elektráren vycházejí přibližně na 400 milionů korun. I při započítání 50procentní dotace tak výrazně převyšují roční rozpočet obce. Doporučujeme proto participaci ideálně čtyř obcí v blízkosti větrné elektrárny,“ říká Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno. „V takovém případě by se návratnost projektu při využití dotace pohybovala okolo šesti let, bez dotace by pak dosáhla zhruba dvojnásobné délky,“ míní Macenauer.
Unikátní pohled do útrob větrníku. Nových se plánují desítky |
Účelem komunitních větrných zdrojů by mělo být spotřebovávání elektřiny v místě výroby, tedy ideálně na území obce. Jenže vzhledem k vysokému výkonu větrných turbín by menší obce musely většinu vyrobené energie posílat do sítě.
Podle výpočtu EGÚ Brno se hodí, když si obec nainstaluje alespoň dvě větrné elektrárny. Dohromady mohou ročně vyrábět až 14,4 tisíc megawatthodin (MWh) elektřiny. „Realizace jedné elektrárny by byla neefektivní z pohledu časové a finanční náročnosti zahrnující přípravu navazující infrastruktury a nutnou administrativu,“ píše EGÚ v tiskové zprávě.
Průměrná česká domácnost přitom spotřebuje zhruba 3 MWh elektřiny ročně, takže daný vyrobený objem by teoreticky vystačil asi 5 000 domácností. Komunitní větrná energetika by nicméně rovněž měla sloužit třeba potřebám místní školy, domova důchodců či samotnému obecnímu úřadu.
