Zatímco v loňském roce se v tuzemsku připojilo 34 tisíc fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 289 megawattů, jen za prvních šest měsíců tohoto roku šlo o více než 45 tisíc výroben o výkonu 487 megawattů. „Za letošní pololetí se postavilo víc elektráren než za celý loňský rok dohromady,“ komentuje to výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Podle něj je pravděpodobné, že se letos dohromady podaří nainstalovat jednu gigawattu fotovoltaických elektráren. Již brzy by rovněž mohlo dojít k překročení magické hranice tří gigawatt v celkovém instalovaném výkonu. Česko se přitom dlouhé roky převalovalo u hladiny dvou nainstalovaných gigawatt a nedokázalo se z ní odrazit.
Poptávku stále táhnou hlavně domácnosti, ačkoliv je podle Solární asociace čím dál tím obtížnější odlišit je od komerčních fotovoltaických systémů. Každopádně v rámci programu Nová zelená úsporám stát vyplatil domácnostem za první půlku roku 31,5 tisíc žádostí o dotaci, přičemž za celý loňský rok to bylo „jen“ 20 tisíc žádostí.
Ačkoliv rodinné domy svou poptávkou trhají rekordy, solární firmy to tak vůbec cítit nemusí. Právě naopak, jejich pohledem může být zájem menší než v roce 2022. Dokládají to i ohlasy z Cechu akumulace a fotovoltaiky, která instalační společnosti sdružuje.
„Co se týče rodinných domů, tam je zájem na úrovni 30 procent minulého roku. To, co vykazují čísla programu Nové zelené úsporám, je dojezd z roku 2022, to znamená instalace, které se letos jen dodělávaly. Poptávka na nové fotovoltaiky je velice slabá,“ uvádí předseda Cechu Aleš Hradecký.
KALKULAČKA: Spočítejte si, za jak dlouho se vám vrátí investice do solárů |
Podle Krčmáře je to dané tím, kolik jich v loňském roce vzniklo. „Výrazně se zvýšil počet instalačních firem a zakázky se rozprostřely. Jen za poslední rok se do Solární asociace přihlásilo asi sto nových členů. Pokud firma působila na trhu delší dobu a pak zažila loňský boom, může teď pociťovat výrazný pokles zakázek. Ale že by se propadl celý trh, to nevidíme,“ vysvětluje Krčmář.
„Je pravda, že část čísel budou tvořit dodělávané zakázky z loňského roku. Nicméně data distribučních společností ukazují, že počty nových žádostí o připojení jsou stále vysoké,“ dodává Krčmář. Například společnost ČEZ Distribuce přijala za letošních šest měsíců 35,5 tisíc žádostí o připojení. Za celý loňský rok přitom připojila zhruba 21 tisíc fotovoltaických elektráren.
Překážky velkých výroben
Téměř 95 procent všech nových elektráren má výkon do desíti kilowatt, jde tedy o „mikrozdroje“ vznikající převážně na střechách rodinných domů. Pomalu ale jistě se začínají objevovat také větší nové výrobny. Ty největší s výkonem nad jednu megawattu sice tvoří jen tři setiny počtu všech nových elektráren, zároveň však představují deset procent nově instalovaného výkonu.
Podle Krčmáře je teď potřeba zaměřit se právě na velké instalace. Kvůli zeleným cílům Evropské unie se totiž elektřina z obnovitelných zdrojů stává lukrativním, ale mnohdy taky nedostupným zbožím pro průmyslové podniky.
„Velké projekty potřebujeme proto, abychom udrželi Česko mezi průmyslovou elitou Evropy,“ upozorňuje Krčmář. „Když tu velké korporace nenajdou dostupného poskytovatele zelené energie, vybudují výrobní závod nebo regionální ředitelství v některé ze sousedních zemí,“ obává se Krčmář.
Slunce přineslo záporné ceny elektřiny. Kdo má spotový tarif a baterku, vydělal |
S velikostí elektráren nicméně rostou překážky, které se výrobnám staví do cesty. Jde zejména o dlouhé povolovací procesy. A to navzdory faktu, že na začátku roku vstoupila v platnost novela, podle které jsou obnovitelné zdroje veřejným zájmem. Úřady by k nim měly přistupovat daleko vstřícněji než doposud. „Jenže tomuhle se některé obce úspěšně brání, v některých z nich je fotovoltaika a priori vyloučena z územních plánů, což podle nás není v pořádku,“ říká Krčmář.
Hodně solárů, málo baterek
Český solární sprint s sebou však také nese některé vedlejší negativní efekty. Za slunečných dnů nemá kdo elektřinu z ohromného množství černých lesklých ploch spotřebovávat. Zvlášť když je třeba víkend, továrny nevyrábějí a lidé jsou v přírodě. Na denním trhu tak vznikají záporné ceny elektřiny.
Podle solárníků nejsou viníkem samotné fotovoltaiky, ale fakt, že k nim nevzniká dostatek bateriových úložišť, přičemž největší mezeru v akumulaci mají velké instalace. U výroben s výkonem od sta do tisíce kilowattů má bateriové úložiště jen necelých 16 procent nových fotovoltaik. U těch největších systémů nad jednu megawattu si akumulaci v roce 2023 zajistila pouze jedna z třinácti nových elektráren.
„Nadále pokračuje trend výstavby velkých fotovoltaik prakticky bez akumulace, což je samozřejmě do budoucna velké riziko pro stabilitu elektrizační soustavy a bezpečnost dodávek,“ uvádí předseda představenstva Solární asociace Jan Fousek, který je zároveň ředitelem Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.
Podle něj nejsou pro rozvoj velkých bateriových úložišť v Česku podmínky. Akumulace není ukotvena v energetickém zákoně a dotační programy projekty fotovoltaických elektráren s akumulací znevýhodňují.
„Je potřeba co nejdříve odstranit legislativní i další bariéry a ještě více podpořit projekty obnovitelných zdrojů energie, které budou doplněny o bateriové systémy či později elektrolyzéry na vodík a nebudou tak zatěžovat elektrizační soustavu,“ uzavírá Fousek.
