Pro skutečné zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je zároveň nezbytné tyto úpravy nejen zachovat, ale v dalších letech úsilí ještě zvýšit. Závěry vyplývají z nové Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou každý rok vydává Národní rozpočtová rada (NRR). Ta vydala také Zprávu o plnění fiskálních pravidel rozpočtové odpovědnosti za minulý rok. Ta sice pro rok 2022 konstatuje splnění fiskálních pravidel, ale upozorňuje, že se tak stalo pouze díky výraznému rozvolnění těchto pravidel za covidu.
Nerovnováhu, která začala za covidu, podle NRR dále prohloubila nová opatření reagující na zdražení pohonných hmot a dalších energetických komodit v důsledku války na Ukrajině.
„Oproti loňsku je tam změna. Loni jsme varovali, že je třeba zatáhnout za brzdu. Letos vidíme, že změny jsou na cestě, ale na návrat na bezpečnou cestu nestačí,“ varuje Mojmír Hampl, předseda NRR.
Bez úpravy výdajů nelze očekávat dodržení schodku, míní rozpočtová rada |
Vládní opatření mají podle NRR zpomalit zadlužování státu v dlouhodobém horizontu. V 70. letech by se měl dluh stabilizovat na 187 procentech HDP, zatímco bez opatření by to bylo 311 procent HDP. Roční schodek penzijního systému by v 50. letech měl dosáhnout 2,2 procenta HDP, zatímco bez nynějších úprav by to bylo 4,5 procenta HDP.
V důsledku stárnutí populace NRR upozornila, že někdy kolem roku 2050 by saldo důchodového systému činilo 4,5 procenta HDP, tedy asi 330 miliard, pokud by nedošlo k žádným změnám.
„ Scénář jsme ale zpracovávali v době, kdy jsme neměli jistotu, jak budou důchodová opatření vypadat. Schválené korky přitom mají razantní dopad v pozitivním slova smyslu,“ dodal Jan Pavel, člen NRR, s tím, že kvůli stárnutí populace se čeká také nárůst výdajů na zdravotnictví o jeden procentní bod, vyšší budou také výdaje na dávky, a to především ty směřované na dlouhodobou péči. „Příjmy budou naopak stabilní. Bude klesat podíl korporátní daně, ale stoupnou daně a odvody vázané na příjmy fyzických osob,“ uvedl Pavel.
České veřejné finance mají problém. Ekonomové jsou z návrhu rozpočtu zklamaní |
„Veřejné rozpočty velmi zasáhla vysoká inflace, která s sebou nese velmi špatnou tendenci, a to že se ve veřejném prostoru objeví požadavek na valorizace některých veřejných výdajů. Veřejnost si ale neuvědomuje, jaké to má dopady. Příští rok budou valorizované nejen penze, platby za státní pojištěnce, ve školství, kde je pravidlo 130 procent průměrné mzdy pro učitele, budou se automaticky valorizovat i výdaje na obranu. To jsou čtyři největší položky rozpočtu,“ uvedl dále Hampl.
„Žádná země v Evropě to nemá tak, že by automatické valorizace v nějaké zemi po jejich spuštění jednou skončili. To je jednosměrná cesta a jeden z nepříjemných důsledků inflace, který s námi zůstane i až inflace zmizí,“ dodal Hampl.
Ten také uvedl, že se NRR s ministerstvem financí neshodnou na tom, jak uplatňovat pravidla rozpočtové zodpovědnosti. „Jistou změnu přináší konsolidační balíček. Obsahuje i jednu úpravu pravidel rozpočtové zodpovědnosti. Zákon bude stanovovat cestu k návratu tam, kde by rozpočty měly být,“ dodal Hampl s tím, že bude třeba přijmout patřičné kroky i v dalších volebních obdobích.