Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že po slabším daňovém inkasu v prvním pololetí nyní stát získává vyšší daňové příjmy, rozpočet navíc ovlivňují skokové příjmy jako dividenda ČEZ. „Rozpočet se tak vyvíjí podle očekávání a nenaplňují se věštby opozice z křišťálové koule o katastrofickém vývoji schodku. Už v červnu jsem říkal, že výsledek rozpočtu bude v září lepší než v červnu, což se nyní naplnilo,“ uvedl. Vláda podle něj dělá vše pro udržení plánovaného schodku 295 miliard korun.
Rozpočtové příjmy ke konci srpna dosáhly 1,245 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 21,7 procenta. Výdaje vzrostly o 14,8 procenta na 1,44 bilionu korun.
Meziročnímu růstu příjmů podle ministerstva financí výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a z Národního plánu obnovy, stejně jako rekordní dividenda ČEZ. Vedle toho rostly i příjmy z povinného pojistného a daňové inkaso. Na pojistném stát získal 454,8 miliardy korun, o devět procent víc než loni.
21. března 2023 |
Z daňových příjmů nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob, na kterém stát získal 123,9 miliardy korun, o 38,3 procenta víc než loni. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 25,2 procenta na 93,9 miliardy korun, rozpočtové příjmy z daně z přidané hodnoty (DPH) vzrostly o 5,2 procenta na 230,7 miliardy korun.
Naopak se snížilo inkaso spotřebních daní, které dosáhlo 96,5 miliardy korun, o 4,2 procenta méně než loni. Podle ministerstva je to způsobeno změnou preferencí spotřebitelů tabákových výrobků a také sníženou sazbou spotřební daně na naftu v první polovině roku. Vzhledem k návratu této daně na původní roveň od srpna ministerstvo očekává, že za celý rok se odvod spotřební daně z minerálních olejů vyrovná.
Na odvodu z mimořádného zisku při výrobě elektřiny zatím stát inkasoval 15,3 miliardy korun. Daň z neočekávaného zisku se v rozpočtu zatím neprojevila, první zálohy jsou splatné v září.
Na výdajové straně rozpočtu tvořily nejvýznamnější položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 577,7 miliardy korun. Z toho 454,8 miliardy korun šlo na výplatu důchodů, jejich objem meziročně vzrostl o 18,9 procenta. Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které se zvýšily o 118,1 procenta na 98,3 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 56,6 miliardy korun. Na obsluhu státního dluhu šlo z rozpočtu 40,1 miliardy korun, o 41,9 procenta víc než loni.
Kapitálové výdaje státu meziročně narostly o 14,7 procenta na 115,7 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury na které stát použil 39,1 miliardy korun. Kapitálové výdaje směřovaly také na investiční nákupy ministerstva obrany, do programu Nová zelená úsporám nebo na investice v zemědělském sektoru.
11. května 2023 |
