„Plánovaná trajektorie schodů pro příští rok i léta další je pro mne mírným zklamáním. Plánovaný schodek roku 2024 ve výši 252 miliard korun ukazuje, v jak hlubokém problému české veřejné finance jsou. Pro stabilizaci veřejných financí by byl potřebný přinejmenším ještě jeden úsporný balíček v podobném rozsahu jako ten letos schvalovaný. Zcela jistě by ale narazil na politickou realitu blížících se parlamentních voleb,“ uvedl pro iDNES.cz hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Rozpočtové příjmy by se podle aktuálního návrhu měly vyšplhat na 1,921 bilionu korun, což by znamenalo meziročně pokles o 0,3 procenta. Výdaje by se v případě schválení snížily o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Nynější oznámený schodek je každopádně o 17 miliard korun vyšší, než Ministerstvo financí uvádělo v první verzi během června.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok rozpočet se schodkem 252 miliard |
„Vláda rezignovala na odvahu. V přístupu k zadlužení je česká vláda sice jednou z nejodvážnějších v Evropě, z pohledu ekonoma je to ale strašně málo. Návrh státního rozpočtu je na jedné straně sice umění možného, na té druhé ale hodně velkým zklamáním,“ myslí si hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.
Deficit nejspíš zůstane pod třemi procenty HDP
Podle ekonomů to vypadá, že deficit veřejných financí České republiky ani letos neklesne pod tři procenta, o kterých mimo jiné hovoří Maastrichtská kritéria, jejichž splnění je podmínkou pro případné přijetí měny euro v budoucnosti. Velkým problém začínají být i náklady na obsluhu státního dluhu. V kontextu vyšších úrokových sazeb České národní banky se totiž pomalu blíží hranici 100 miliardám korun za rok.
„Rozpočet s takovým schodkem se pravděpodobně nedostane pod úroveň 3 % HDP, což je hranice považovaná za ukazatel zdraví veřejných financí. Navíc výhled pro roky 2025 a 2026 stále počítají se schodky nad 200 miliard, což by znamenalo, že dojde k dalšímu poměrně rychlému navyšování státního dluhu,“ řekl hlavní ekonom Money Money Bank Petr Gapko.
Uvolněná rozpočtová politika zůstane
Rozpočtová politika tak v dalších letech zůstane poměrně uvolněná. V kontextu stále vysoké inflace může jít do budoucna o problém, který ji bude nadále přiživovat. V červenci se sice meziroční inflace v České republice dostala po několika měsících pod hranici devíti procent, stále ale zůstává daleko od inflačního cíle České národní banky, který je stanoven už léta na dvouprocentní úrovni.
„Vláda opět navyšuje běžné výdaje, což může mít i proinflační efekt. Rozpočtová politika může ztěžovat České národní bance dosažení jejího inflačního cíle. Preferoval bych mnohem ambicióznější konsolidaci veřejných financí, ke které se tato vláda zavázala, konkrétně snížení veřejného deficitu na 1,8 % v poměru k HDP v roce 2024 a na 1,2 % HDP v roce 2025. Nyní se zdá, že z tohoto cíle vláda mírně ustupuje,“ komentuje návrh rozpočtu analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Záhada 50 miliard příjmů rozpočtu. Já je nenavrhl, šokoval ministr Stanjura |
Národní rozpočtová rada se emoce kolem návrhu snaží mírnit a uvádí, že jde pouze o návrh. Konkrétní položky budou ještě předmětem dalšího jednání a změny či úpravy jsou vysoce pravděpodobné.
„Pro NRR bude zásadní až to, v jaké podobě a s jakými parametry bude konečný návrh schválen vládou v září a předložen do Poslanecké sněmovny. U tohoto návrhu bude pak nutné posuzovat nejen schodek samotného státního rozpočtu, ale i dalších mimorozpočtových fondů (např. Státního fondu dopravní infrastruktury), jejichž saldo se přímo propisuje do salda hospodaření celých veřejných financí,“ dodal pro iDNES.cz předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
