| Glosa Martina Komárka |
Ústavnímu soudu vadí, že nájemníci v regulovaných bytech žijí na úkor majitelů domů a že tito majitelé je dotují namísto toho, aby zmražení nájmů na udržitelné úrovni dotoval stát. "Diskriminace tkví v tom, že vlastníci domů jsou vmanipulováni do situace, kdy jsou nuceni dotovat to, co by mělo být povinností celé společnosti", zdůvodnil soudce Vladimír Čermák.
Podle Ústavního soudu byli vlastníci domů diskriminováni už od roku 1948 a tento stav nebyl dodnes zcela napraven. "Princip spravedlivé rovnováhy vyžaduje, aby byl narovnán proces destrukce vlastnického práva a diskriminace vlastníků," řekl Čermák.
Návrh na zrušení vyhlášky předložila skupina čtrnácti senátorů v čele s Danielem Kroupou (ODA). "Jsme spokojeni. Tato vyhláška byla nespravedlivá. Vláda by měla nyní shromáždit prostředky pro sociální dávky na nájemné na jedné straně a na druhé straně by měla regulovat zisky z nájemného, tedy nikoli nájemné jako takové. Jde o to zabránit nepřiměřeným ziskům majitelů," řekl Kroupa.
Co čeké obyvatele nájemních bytů, se dozví už v červnu
Jaký osud tedy obyvatele nájemních bytů čeká od roku 2002 by mohlo být jasné už tento měsíc. Do konce června totiž ministerstva financí a pro místní rozvoj chtějí do vlády předložit první verzi návrhu nových pravidel.
Oba úřady tvrdí, že verdikt Ústavního soudu je nadbytečný, neboť se stávajícím režimem chtějí skoncovat právě od roku 2002. "Tento verdikt je naprosto v souladu s našimi plány. Chceme připavit nový zákon, který by centrální regulaci zcela zlikvidoval a zavedl smluvní nájemné," uvedl mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.
Podobně sice hovoří i ministerstvo pro místní rozvoj, mezi oběma úřady ale zatím nepanuje jasná shoda, čím stávající režim nahradit. Podle ministerstva financí by se nájemník a majitel bytu museli dohodnout a v případě sporu by se obrátili na smírčí komisi na svém obecním úřadě.
"Pomůckou při stavovení nájmu by bylo takzvané místně obvyklé nájemné, které by určovala obec," vysvětlil Vacek s tím, že v lukrativních oblastech jako je Praha by nárůst po uročté období nesměl být vyšší než deset procent ročně.
Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje vypočítat pro každou obec vzoreček, který by stnovil novou hranici nájmů mezi tržním a regulovaným.
Experti obou úřadů nyní dokončují společný návrh. "V podstatě se obě strany shodují, že by se mělo deregulovat, a nyní se dolaďují technické detaily," říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Bohumil Plchot. Podle Vacka stále platí závazek připravit do konce června společný návrh zákona tak, aby jej vláda mohla v červenci projednat a aby do konce letošního roku mohl být zákon sepsán v paragrafovém znění.
Sdružení na ochranu nájemníků proti zrušení vyhlášky o regulaci nic nemá
Milan Taraba, místopředseda Sdružení na ochranu nájemníků je přesvědčen, že místo vyhláškou by napříště měla být tato problematika řešena zákonem. "Ta vyhláška měla spoustu vad, vláda a obce mluvily do smluvního vztahu mezi vlastníkem a nájemníkem. Ale k rozhodnutí soudu se vyjadřovat nebudu," řekl Taraba.
Člen správní rady občanského sdružení majitelů domů Petr Doležal naopak netajil spokojenost: "Znamená to, že majitelé budou moci vysvětlovat nájemníkům, kolik budou muset zaplatit po roce 2001, budou mít v ruce nástroj, který přitlačí vládu a parlament řešit tuto otázku. Zároveň poskytuje dost času na to, aby tuto otázku vyřešily."
Rozhodnutí soudu totiž znamená, že vláda svůj slib ohledně zrušení deregulací už nemůže vzít zpět: jinak se dostane do konfliktu s Ústavním soudem. Při tvorbě nových předpisů se přitom musí řídit obecným stanoviskem Ústavního soudu, že skupina vlastníků nájemních domů nesmí být diskriminována na úkor ostatních.
Doležal odhaduje, že obce, které vlastní asi 75% nájemních bytů, by ročně mohly ze zvýšeného nájemného získat až dvacet miliard korun navíc.
