Centrálním bankéřům mohla rozhodnutí zlehčit míra srpnové inflace. Ta totiž zůstala pod odhadem České národní banky, která očekávala inflaci dosahující 19,3 procenta. Český statistický úřad ji ale naměřil o 2,1 procenta nižší.
„Meziroční inflace zaostala o 2,1procentního bodu za srpnovou prognózou ČNB. S ohledem na již zveřejněné statistiky tak holubičí křídlo v bankovní radě dostává do rukou další argument, proč na zářijovém zasedání nezvyšovat úrokové sazby,“ komentoval srpnovou inflaci Petr Dufek, hlavní ekonom Creditas.
Podle Tomáše Pfeilera, analytika společnosti Cyrrus by ale centrální banka měla sazby raději zvýšit. „Správnou volbou by bylo posunout sazby nahoru s ohledem na jestřábí otočku západních centrálních bank.“
Razance, s jakou Evropská centrální banka i Fed přistoupila k úrokovým sazbám, překvapila i guvernéra ČNB Aleš Michla. „Na rostoucí inflaci reagují centrální banky razantněji, než jsme čekali,“ připustil.
Michl nevyloučil zvýšení sazeb
Pro stabilitu sazeb hlasovalo pět členů bankovní rady, dva byli pro zvýšení o 0,75 procentního bodu. „Současná výše základní úrokové sazby tlumí domácí poptávkové tlaky a brzdí poptávku po úvěrech, takže vede k nižšímu objemu peněz v oběhu. Na příštím zasedání rozhodneme o stabilitě, nebo zvýšení. Sazby budou delší dobu vysoké,“ řekl guvernér Aleš Michl s tím, že inflace může být až dvacet procent.
Letos ČNB očekává růst mezd o čtyři procenta, což může znamenat zvýšení inflaci. Vliv na cenovou hladinu může mít podle Michla i inflační očekávání. Nižší inflaci by naopak mohly přinést recese nebo opatření na snížení cen energií.
Intervence budou pokračovat
Současná úroková sazba, která je významně nižší než inflace, trhům může připadat nízká. Z toho důvodu vzniká tlak, který korunu oslabuje. Michl po zasedání uvedl, že ČNB bude korunu bránit nadále. Více komentovat téma intervencí Michl nechtěl. Dodal jen, že ČNB nemá stanovenou hranici, kam nechá klesnout kurz koruny.
Pokračující intervence na podporu koruny čekala i Raiffeisenbank. „Devizové intervence tisková zpráva nezmiňuje a patrně tak ČNB hodlá v jejich využívání pokračovat tak jako doposavad. To předpokládáme i v naší prognóze, kdy kurz koruny vidíme stabilní v okolí 24,8 eura za korunu zhruba do poloviny příštího roku, kdy by fundamenty mohly pomoct koruně k postupnému mírnému posilování,“ míní Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank.
Intervence čeká i Tomáš Kudla ze společnosti Ebury. „Aktuální sazba ve výši sedm procent, je už teď nejvyšší od roku 1999. To je jedním z důvodů, proč volí ČNB pod vedením nového guvernéra v boji proti inflaci jinou taktiku, konkrétně devizové intervence proti oslabování české koruny, ve kterých bude pravděpodobně nadále pokračovat.“
Po Michlově projevu koruna prudce posílila o deset haléřů. Reagovala právě na potvrzení, že ČNB bude i nadále prodávat devizové rezervy, aby bránila koruně v přílišném oslabování, uvedl pro ČTK analytik Purple Trading Jaroslav Tupý.
Ve čtvrt na pět, tedy půl hodiny po zahájení tiskové konference, kde Michl ubezpečil, že intervence budou pokračovat, se koruna obchodovala proti euru za 24,60 koruny za euro a proti americkému dolaru za 25,25 koruny za dolar.
Útěcha pro podniky
Celkem dobrá zpráva jsou stabilní sazby pro podniky. „Aktuální nezvýšení sazeb je alespoň trochu dobrou zprávou pro firmy, které se nadále úvěrují v korunách. Už tak jsou pod velkým tlakem, zejména kvůli cenám energií i zdražování financování,“ říká Jan Brázda, partner PwC Česká republika a expert na financování.
„Banky nyní úvěrování firem vzhledem k jejich nejisté budoucnosti považují za rizikovější, což se promítá do úroků. Je proto alespoň malou útěchou, že další tlak na zdražování peněz nebude vytvářet složka úroku odvozená od sazeb ČNB,“ doplnil.
