Centrální bankéři ve Spojeném království zareagovali na silné oslabování libry. Obchodníci se totiž před pár dny začali britské měny zbavovat kvůli obavám, jaký dopad budou mít ohlášené daňové škrty na britské veřejné finance. Bank of England (BOE) začala s odkupem dluhopisů okamžitě a ukončit jej má 14. října. Vyčlenila si na to 65 miliard liber, což je v přepočtu asi 1,8 bilionu korun.
Cílem nákupů je podle BOE obnovit řádné podmínky na trzích. Pokud by dysfunkce na trhu pokračovala nebo se zhoršovala, znamenalo by to podle centrální banky podstatné riziko pro finanční stabilitu Británie. Způsobila by rovněž rovněž neopodstatněné zhoršení finančních podmínek a snížení toku úvěrů do reálné ekonomiky.
„Jedná se o vynucený krok, který je daný otřesenou důvěrou v možnosti financování britského vládního dluhu, a to po oznámených daňových škrtech. Britská centrální banka ale potřebuje utahovat měnovou politiku, zatímco nákupem dluhopisů činí pravý opak. V opravdu krajním případě by se Británie mohla přiblížit finanční krizi,“ okomentoval situaci ve Spojeném království analytik Komerční banky Michal Brožka.
Třicet let od černé středyShodou okolností si před pár dny britská libra připomínala 30 let od takzvané černé středy. V polovině září roku 1992 se britská centrální banka nezvládla ubránit tlaku spekulantů v čele s Georgem Sorosem a v reakci na to Velká Británie vystoupila z Evropského mechanismu směnných kurzů. Ostrovní centrální bance tehdy nestačily na ubránění kurzu ani miliardy z devizových rezerv. |
Banka chtěla svým krokem zároveň ochránit i některé penzijní fondy. Ty kvůli velkému propadu cen dluhopisů čelily téměř jistému bankrotu.
Poptávku po vládních dluhopisech totiž vytvářejí právě zejména penzijní fondy, které je používají jako zástavu pro jiné obchodní aktivity. Tisíce penzijních fondů ale nemělo prostředky na financování zajišťovacích aktivit.
„Pokud by propad hodnoty penzijních fondů byl veliký, musí v takových případech dojít k doplnění finančních prostředků. To se v Británii stalo v takovém měřítku, že musela zasáhnout centrální banka, aby nedošlo k vyschnutí likvidity a destabilizaci celého finančního systému,“ doplnil Brožka.
První zamýšlené efekty odkupu dluhopisů ze strany britské centrální banky se dostavily už ve středu večer. Libra v reakci vůči dolaru posílila. Ve večerních hodinách rostla k dolaru o 0,6 procenta na 1,0799 dolaru.
Libra se potácela na historickém minimu
Ještě v pondělí ale libra propadla na dosavadní historické minimum 1,0327 dolaru. Obchodníci tehdy zareagovali na ohlášené kroky nového britského ministra financí Kwasi Kwartenga. Ten připravil miliardové daňové škrty a dotace za zhruba 60 miliard liber, což je v přepočtu zhruba 1,7 bilionu korun. Zveřejněnou finanční podporou chce britská vláda snížit účty za plyn a elektřinu pro podniky i domácnosti.
Od dubna příštího roku britská vláda počítá i se zrušením nejvyšší sazby daně z příjmů a snížit se má i sazba základní. V zemi tak už brzy má platit jediná vyšší sazba daně z příjmů, a to 40 procent. Základní sazba daně z příjmů se příští rok v dubnu sníží na 19 procent.
Vláda počítá také se snížením daně z nákupu nemovitostí nebo se zrušením stropu pro stanovení bonusů bankéřům. Zruší i zvýšení daňových sazeb na různé druhy alkoholu.
Kwarteng řekl, že snížení daní se pozitivně dotkne asi 31 milionů lidí. Kabinet britské premiérky Liz Trussové se rozhodl zrušit i plánované zvýšení daně z příjmu právnických osob. Tato sazba tedy i nadále zůstane na 19 procentech, což je nejméně ze skupiny vyspělých států G7.
Mnoho analytiků před dopady rozhodnutí britské centrální banky hlasitě varují. Poukazují hlavně na rekordní inflaci, se kterou ve Velké Británii v posledních měsících bojují. V srpnu přeskočila hranici deseti procent a byla nejvyšší za posledních čtyřicet let.
„Tento krok bude mít proinflační dopady, a to v době, kdy inflace už je sama o sobě dost vysoká,“ dodal pro deník Financial Times britský ekonom ze společnosti Handelsbanken Daniel Mahoney.
