„Míra, s jakou Češi volají po digitálních účtenkách, nás nepřekvapila. Z pohledu zákazníků totiž přinášejí zásadní výhody,“ říká generální ředitel společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko Michal Čarný.
„Mezi ty nejčastěji zmiňované patří jistota, že mají účtenky vždy po ruce, evidence nákupů nebo odpadající nutnost účtenky archivovat doma. Důležitou roli hrají i obavy ohledně ekologického dopadu termopapíru – úspora papíru je argumentem pro tři čtvrtiny respondentů, zhruba každého osmého pak motivuje obava ze zdravotního dopadu chemikálií v tradičních účtenkách,“ dodává.
Zvýšený zájem o digitální účtenky archivované v mobilním bankovnictví projevují lidé mladší 49 let, obyvatelé větších měst a ti, kteří v minulosti nemohli papírovou účtenku pro potřeby reklamace zboží najít. Roli pak hraje i pozitivní zkušenost s aplikacemi věrnostních karet u obchodníků – někteří z nich totiž digitální účtenky do svých mobilních řešení již implementovali.
Dvacet účtenek za měsíc
V průměru Češi obdrží 21 výtisků účtenek každý měsíc. Čtrnáct z nich si odnesou s sebou domů, zbylých sedm pak v obchodě nechají. V archivaci účtenek ale Češi nejsou příliš důslední. Zhruba dvě účtenky totiž s sebou nosí i několik týdnů po nákupu v peněžence nebo tašce. Zcela běžně doma účtenky lidé hromadí déle než jeden nebo dva roky.
Pro papírové účtenky během té doby lidé nachází i další kreativní využití na hony vzdálené jejich původnímu účelu. Víc než polovina je využila jako podklad pro rychlou poznámku, každý pátý pak jako záložku do knihy. Třem procentům respondentů posloužila jako podložka pod viklající se stůl.
Nejčastěji Češi schovávají účtenky od dražšího zboží, které spotřebitelé nepořizují pravidelně, tedy spotřební elektronika jako mobilní telefony, tablety nebo sluchátka, elektrotechnika a oblečení spolu s obuví, u nichž si účtenky zakládá alespoň jednou měsíčně 88 procent respondentů. Naopak v případě potravin, drogerie nebo ubytování tak činí asi jen každý desátý.
Účtenky Češi ztrácí nebo jsou nečitelné
Nezřídka kdy jsou účtenky samotné zdrojem frustrace. Více než polovina respondentů průzkumu totiž má zkušenost s tím, že potřebovali reklamovat zboží, ale účtenku zkrátka nemohli najít. Téměř polovina respondentů pak účtenku sice našla, ta však byla pro změnu nečitelná kvůli vyblednutí.
Každý desátý pak u své banky reklamoval podezřelou transakci, kterou nebyl schopný identifikovat. Ve většině případů se přitom nejednalo o chybu na straně finanční instituce, ale o nákup, kterému nebyli zpětně schopni přiřadit pořízené zboží.
„Konkrétní nákup můžete v mobilním bankovnictví díky připojené digitální účtence nejen snadno identifikovat, ale kdykoli zpětně vyhledat pro potřeby reklamace nebo vrácení zboží,“ dodal Čarný.
