Průzkum také ukázal, že lidé v poslední době o něco častěji nakupují ve všední dny než o víkendu. Celkem se z víkendu do pracovních dní přesunulo pět procent útrat v obchodních domech, což představuje tržby ve výši asi 22,3 miliardy dolarů. Zároveň nákupy v nočních hodinách přestávají být vnímány jako něco výjimečného. Konkrétně se útraty za zboží i zážitky přesouvají spíše na začátek pracovního týdne.
„Posun v tom, kdy spotřebitelé utrácejí, vypovídá o tom, jak si zvykají na nový rytmus,“ říká Bricklin Dwyer, hlavní ekonom Mastercardu a vedoucí Mastercard Economics Institute. Naráží tak na rozostřující se hranici mezi pracovním dnem a víkendem, kterou způsobilo rozšíření práce z domova.
Potraviny zdražují všude na světě
Do konce srpna 2022 byly celosvětové ceny potravin vyšší téměř o polovinu ve srovnání s dobou před pandemií. Svou roli v tom sehrál nedostatek pracovních sil nebo vysoké ceny pohonných hmot.
Růst výdajů spotřebitelů je rychlejší v restauracích než v obchodech s potravinami. Dle autorů studie jde o nový trend. V období od ledna do srpna letošního roku útraty v restauracích stouply o 25 procent, zatímco u nákupu potravin došlo ke 14procentnímu růstu. Dlouhodobým trendem jsou také online nákupy potravin, jež oproti době před pandemií vzrostly o celých 70 procent.
U online nákupů autoři studie pozorují prohlubující se rozdíly mezi tím, kolik za potraviny utrácejí domácnosti s vysokými a nižšími příjmy. Zatímco u domácností, které platí standardním typem karet se jejich výdaje vrátily blíže k předpandemické době, platby držitelů prémiových karet zůstávají stále nad pandemickou úrovní.
Online služby i e-shopy rostou
Pandemické uzávěrky také výrazně ovlivnily chod malých firem, ty se snažily expandovat hlavně na internet. Malé firmy nabízející online služby, jako je například daňové poradenství nebo různé kurzy, rostly 1,5krát až dvakrát rychleji než velké společnosti.
Naopak v maloobchodním sektoru se daří větším firmám, zejména oblasti e-commerce, kde prodej v porovnání s rokem 2019 vzrostl o 66 procent. U malých společností to bylo pouze o 27 procent. Tento rozdíl je nejvíce zřetelný v rozvinutějších ekonomikách jako v Austrálii, Německu, Hongkongu nebo Singapuru.