Josef Hörl, zakladatel sdružení Právníci radící občanům

Josef Hörl, zakladatel sdružení Právníci radící občanům | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Penzista posílá kvůli oslabené koruně na ČNB policii, Dryml kontrašpionáž

  • 845
"Naštvaný penzista z Prahy", tak o sobě mluví dvaasedmdesátiletý Josef Hörl, který připravil trestní oznámení na všech sedm členů bankovní rady kvůli devalvaci koruny. Ta kvůli intervencím oslabila vůči euru a dalším měnám zhruba o pět procent.

Přípravná verze trestního oznámení, kde figuruje na prvním místě guvernér jako "podezřelý ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby", začala kolovat před několika dny po internetu. S dalšími kolegy ho však Josef Hörl podá jménem občanského sdružení 'Právníci radící občanům' v pátek na policejním prezidiu v Praze, uvedl poté, co jej kontaktovala MF DNES.

Cílem prý měly být spekulace finančníků

"Sice posledních pětadvacet let už aktivně právníka nedělám, ale pořád mám dostatečný přehled. To, co udělali, je protiústavní a nezákonné," říká. Odkazuje přitom na zákon o ČNB a jeden z paragrafů, podle kterého může stanovovat "po projednání s vládou režim kurzu české měny k cizím měnám, přičemž však nesmí být ohrožen hlavní cíl České národní banky". "Ani s vládou, ani s prezidentem nic takového neprojednali," říká.

Jinak v chystaném podání policii také velmi opatrně naznačuje, že cílem devalvace mohly být "spekulace při obchodech na devizových trzích, při kterých mohly finanční skupiny neoprávněně získat prospěch velkého rozsahu v řádu miliard korun". Podle Josefa Hörla je věcí policie, nikoliv jeho jako penzisty, aby podezření prošetřila, žádné důkazy nemá.

Trestní oznámení

Text trestního oznámení najdete zde.

Česká národní banka ve středu na dotaz MF DNES uvedla, že o trestním oznámení z žádného oficiálního místa neví a obvinění o spekulacích přichází bez jakéhokoliv konkrétního důkazu. "Používání kurzu koruny jako dalšího nástroje měnové politiky v žádném případě nesměřovalo ke zvýhodnění určitých finančních skupin. Jedná se o legitimní a legální měnověpolitický nástroj jakékoliv standardní centrální banky. ČNB postupovala zcela a pouze v rámci svého zákonného mandátu," uvedla banka.

Senátor Dryml posílá na bankéře kontrarozvědku BIS

Senátor Vladimír Dryml požádal kvůli intervencím o zahájení vyšetřování i ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Langa. Podle Drymla je prý možné, že devalvace koruny "byla provedena i za některé finanční výhody pro vedoucí pracovníky ČNB". Podnět BIS k možnému zahájení vyšetřování zaslal kvůli údajnému poškozování "ekonomických zájmů českého státu a všech občanů ČR". Senátor Dryml ovšem nemůže BIS úkolovat.

Inflace uměle vyvolaná postupem ČNB podle senátora znehodnotila vklady občanů a zvýšila ceny prakticky všech výrobků a služeb v ČR. Vyslovil podezření, že při devalvaci "bylo spolupracováno s některými obchodníky se zahraničními měnami a ve spolupráci s některými vývozci z ČR, kteří se snaží dosáhnout vyšších zisků na úkor poškození ekonomických zájmů většiny podnikatelů a občanů, kteří jsou odkázáni na dovozy do ČR".

Dodala, že v souvislosti s měnově politickým rozhodováním členové bankovní rady dosud nikdy nečelili trestnímu oznámení. "Vzhledem k tomu, že kdokoli může podat trestní oznámení na kohokoliv, je tato otázka ovšem značně zavádějící," uvedla.

ČNB rozhodla o oslabení koruny kvůli obavám, že se česká ekonomika vydala na cestu do deflace, tedy dlouhodobějšího poklesu cenové hladiny přinášejícího mimo jiné stagnaci mezd a likvidaci pracovních míst (více zde). Naopak slabší koruna podle guvernéra ČNB Miroslava Singera přinese vyšší zisky exportérům a především průmyslu, podle modelu vytvoří intervence pětatřicet tisíc pracovních míst.

Jaký byl poměr hlasů a jak hlasovali jednotliví členové bankovní rady, je tajné.

Chystané trestní oznámení, které je z největší části polemikou s ekonomickými argumenty ČNB, jen potvrzuje, že jindy poklidné téma měnové politiky budí kvůli intervencím národní banky vášnivé debaty o přínosech a nákladech. Skepticky či proti řízenému oslabení koruny se vyslovil bývalý a současný prezident či příští premiér Bohuslav Sobotka. Naopak premiér v demisi Jiří Rusnok je pro.

Může za to Kalouskova složenka

Penzista Josef Hörl se stal aktivistou ve svých sedmdesáti, říká. Za poslední dva roky ho lze dohledat, jak tělem blokuje dveře ve Sněmovně při jednání poslanců o církevních restitucích či jak demonstrativně podává trestní oznámení na Václava Klause. 

"Může za to Kalouskova složenka," směje se. "To, že jsem od něj dostal před volbami 2010 složenku na sto dvacet tisíc, které jsem prý prožral, to bych ještě skousl," vypráví. "Ale dostala ji domů i moje pravnučka, která ještě neměla ani zuby. Tehdy jsem si řek’, to vám neprojde."