Pro transformaci teplárenství jsou zatím v připravovaných fondech vyčleněny desítky miliard. Konečná částka veřejné podpory ale zatím není jasně stanovena, píše E15. Při dnešních cenách emisních povolenek by zhruba 52 miliard přišlo z Modernizačního fondu a 1,7 miliardy z Národního fondu obnovy. Teplárny s výkonem nad jeden megawatt by k tomu mohly využívat ještě provozní podporu. Studie předpokládá, že ta do roku 2030 vyjde na 20 až 35 miliard, přičemž ministerstvo průmyslu a obchodu souhrnnou podporu odhaduje na zhruba 50 miliard.
I ministerstvem odhadovaná částka je však podle Teplárenského sdružení nedostatečná, poznamenává deník. Část provozní podpory totiž podle šéfa sdružení Martina Hájka seberou vyšší provozní náklady. V teplárenství budou podle něj na přeměnu chybět miliardy.
Do nákladného přechodu na jiné, nízkouhlíkové palivo tlačí podniky zejména zdražující emisní povolenky. Teplárny je musí spolu s dalšími emitenty nakupovat při vypuštění každé tuny oxidu uhličitého ze svého provozu. Od března se cena povolenek pohybuje nad čtyřiceti eury za tunu, loni v dubnu stály polovinu.
Uhelné zdroje v Česku pokrývají zhruba šedesát procent výroby tepla. Studie, která zkoumala teplárny s výkonem nad dvacet megawattů, předpokládá, že 85 procent těchto zdrojů do konce dekády zrekonstruují, nebo na jejich místě postaví nové. Dvě třetiny současné výroby tepla z uhlí má nově obstarat zemní plyn. Další pětina uhlí bude nahrazena biomasou a přibližně 13 procent energeticky využitelným odpadem.
Teplárny v ČR podle Teplárenského sdružení zásobují teplem přibližně dvě pětiny obyvatel, teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům.
