„Ukázalo se, že výškové stavby jsou tady v Praze nepřekonatelný červený hadr. Pět let se návrh předělával, změnil se urbanismus, změnily se výšky staveb, ale princip architektury i kapacita podlažních ploch zůstávají velmi podobné,“ řekl ředitel developerské společnosti Central Group Dušan Kunovský.
Původní návrh počítal se stavbou trojice věží s výškou osmdesát, devadesát a sto metrů. Nejvyšší by tak byla o patnáct metrů větší než původní dominanta lokality – věž Ústřední telekomunikační budovy. Prostor, který Central Group koupil před sedmi roky od společnosti Cetin, tak byl zajímavý proto, že zde nebyla výšková omezení a navíc zde byli pražané podle Kunovského na výškovou výstavbu zvyklí.
OBRAZEM: Žižkovský Mordor navždy zmizí, stihli jsme se podívat dovnitř |
Podoba nové čtvrti, ve které by měla vzniknout zhruba tisícovka nových bytů, vychází z architektonické koncepce Evy Jiřičné a Petra Vágnera připravené spolu s Britským ateliérem ARUP. Ti zvítězili mezi 98 návrhy architektů ze tří desítek zemí. „Když máte 98 týmů, které se účastní architektonické soutěže, tak naděje, že byste tu soutěž vyhráli, je naprosto mizivá. Přesto jsme si chtěli ověřit, jakým způsobem bychom přistoupili k takovému projektu, ve kterém se mohlo jít trochu do výšky,“ uvedla architektka Eva Jiřičná.
Podle Kunovského byla v původním zadání stanovena stometrová výška nejvyšší z budov. Vycházela z limitu stanoveného rodícím se metropolitním územním plánem a zároveň poskytovala mateřské škole v jižní části prostoru dost přirozeného světla.
V současné chvíli se projekt nachází ve fázi prověřování dopadů stavby na životní prostředí EIA. Do tří let by podle Kunovského mohlo být reálné získat stavební povolení a začít se stavbou. Do té doby nebude možné přesně vyčíslit náklady na výstavbu, kterou jen demolice stávajících budov prodražila o stovky milionů korun. Zároveň s tím by mělo být i jasné, v jakém cenovém rozmezí se budou byty v této lukrativní lokalitě prodávat.
Částečně lze ale parametry vyčíst z několika čísel která už Central Group prezentoval. Předpokládá například, že státu z prodeje bytů jen na dani z přidané hodnoty odvede částku zhruba jeden a půl miliardy korun. 240 milionů pak půjde městu ve formě takzvaných kontribucí, tedy finančního i nefinančního plnění, z něhož je hlavním projektem výstavba zmiňované mateřské školy o pěti třídách.
Významným nákladem je i dokončení demolice stávající budovy. V rámci probíhající demolice bude nutné zlikvidovat přes tři tisíce tun karcinogenního azbestu. Část materiálu bude naopak recyklováno a použito na novou výstavbu. „Objekt už dlouho nesloužil ke svému účelu a my jsme dlouze řešili, jak ho zprovoznit a jak ho přestavět. Náklady na vytápění a ekologická zátěž této stavby byla taková, že se nepodařilo najít jiné využití, dodal Kunovský
14. listopadu 2019 |
