Rozvlněné bytové věže na Žižkově ještě nestojí a už bojují s výhradami

  1:00aktualizováno  1:00
Ještě není podkladová studie, a už se ozývají výhrady. Rozvlněné obytné věže od Evy Jiřičné v Olšanské ulici, které zvítězily v mezinárodní architektonické soutěži 98 (!) ateliérů z 30 zemí, si budou muset svou existenci tvrdě vybojovat.

Vítězný návrh Evy Jiřičné na proměnu oblasti telekomunikační věže na Žižkově. Obytné domy s rozvlněnou fasádou a zelení na střechách. | foto: AI Design

Místo telekomunikačních budov na Žižkově, areálu bývalého Telecomu, přezdívaných Mordor, by měl Central Group, který celý areál koupil v roce 2017 od společnosti Cetin ze skupiny PPF, postavit bytové domy včetně veřejného parku s fontánou a uměleckými díky, školkou s velkou zahradou a hřištěm, obchody, restaurace i kavárny.

Vítězný návrh Evy Jiřičné na proměnu oblasti telekomunikační věže na Žižkově....

Vítězný návrh Evy Jiřičné

„Než jsem se pustili do navrhování, místo jsme si pečlivě zmapovali. Jasně jsme si uvědomili, že zde chybí veřejný prostor. Proto jsme navrhli řešení se třemi věžemi a veřejným parkem. Sedmdesát procent celkové plochy bude patřit parku,“ vysvětlila 19. června na první veřejné prezentaci projektu vítězka mezinárodní soutěže, architektka Eva Jiřičná

A proč zvolila kruhové, navíc rozvlněné věže? Protože na rozdíl od „kvádrů“ je v nich minimum bytů orientovaných na sever. „A z vlastní zkušenosti z bydlení ve vysokopodlažních domech vím, jak je nepříjemný pohled shora dolů na rovné prosklené stěny,“ říká Jiřičná.

Zdůraznila i další výhodu „rozvlněných“ kruhových věží. Na rozdíl od kvádrů u nich nevznikají na druhé straně, kam směřují větry, nepříjemné větrné víry.

Jenže ještě před tím se proti projektu vyjádřil Klub Za starou Prahu. Podle něj nejde o architektonicky a urbanisticky promyšlené řešení, ale spíše o líbivý koncept efektně designových výškových staveb.

Fotogalerie

Klub proto vyzval Institut plánování hlavního města Prahy a památkový odbor magistrátu, aby stavbu nepodpořily a o jeho problematičnosti Central Group informovaly dříve, než budou zahájeny přípravné práce.

Jedním z hlavních důvodů „odporu“ je výška věží, což bývá v Praze vždycky problém. Jenže: současná telekomunikační věž má pětaosmdesát metrů, špička vysílače je ještě o jedenáct metrů vyšší. Budova z let 1969 až 1979 od kolektivu architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého, Zdeňka Pokorného a dalších se však kvůli extrémně vysokému množství azbestu musí stejně zbourat a ekologicky zlikvidovat.

Eva Jiřičná dodržela pravidlo připravovaného Metropolitního plánu, v němž nové budovy nemají přesáhnout stometrovou výšku. Proto mají věže 80, 90 a necelých 100 metrů.

Výhrady vyjádřili v předchozích dnech i zástupci městské části, kteří se obávají nárůstu bytových projektů v této oblasti Žižkova. „V tomto rozsahu je projekt z mého pohledu přinejmenším problematický,“ řekl již dříve starosta Prahy 3 Jiří Ptáček (TOP 09).

Vítězný návrh Evy Jiřičné na proměnu oblasti telekomunikační věže na Žižkově....

Vítězný návrh Evy Jiřičné na proměnu oblasti telekomunikační věže na Žižkově. Obytné domy s rozvlněnou fasádou a zelení na střechách.

Se zástupci městské části se setkáme dnes odpoledne, chceme jim projekt podrobně ukázat a vysvětlit,“ řekl po skončení prezentace pro novináře Dušan Kunovský, šéf společnosti Central Group. Architektka Eva Jiřičná pak svůj záměr osobně představí široké veřejnosti 10. července večer na veřejné debatě v Centru moderního umění DOX.

Mezinárodní soutěž s hvězdnými architekty

Snad nikdy se v žádné architektonické soutěži v Česku nesešlo tolik světových hvězd: jména jako Japonec Sou Fujimoto (zvláštní cena poroty za originalitu) , Brit Ian Ritchie (skončil v soutěži druhý) nebo Američan Richard Meier (podílel se i na návrzích mrakodrapů na Pankráci) doplnila i plejáda dalších včetně nejlepších českých architektonických studií.

Celkem se do soutěže přihlásilo 98 ateliérů z třiceti zemí světa. Z předložených návrhů vybrala odborná porota dvanáct finalistů. Jen pro zajímavost: většina z nich volila formu věží, a to až 130 metrů vysokých. Všude ve světě se bojuje s místem, rozšiřování bytové zástavby za hranice měst je neúnosné.

Rozhovor s Evou Jiřičnou o novém projektu zde

„Ať se to někomu líbí, nebo ne, faktem je, že podle statistiky ČSÚ naroste počet obyvatel Prahy do roku 2030 o nějakých 150 tisíc lidí, ale v reálu spíše výrazně více. A metropole se musí rozhodnout, zda se chce zvětšovat do šířky a stavět na okrajích a za městem, nebo naopak stavět hustěji a do výšky. Jiná cesta není,“ dodává Dušan Kunovský.

Návrh Evy Jiřičné a studia AI Design nešel cestou jedné vysoké věže, ale z hlavních směrů od centra vytváří postupně se gradující „kupu“, což je výrazně vhodnější než jen výškový solitér bez okolních vyšších staveb, jak zdůraznila ve svém hodnocení porota.

V ní zasedli erudovaní odborníci, předsedou byl známý architekt a vysokoškolský pedagog Zdeněk Fránek, dále architekt Josef Pleskot, hlavní autor pražského Metropolitního plánu Roman Koucký a známý propagátor architektury David Vávra. Sestavu porotců doplnil šéf Central Group Dušan Kunovský s 25letou zkušeností v developmentu.

Unikátní technologie

Na počátku roku 2017 budovu koupila spol. Central Group, CETIN zde bude v nájmu...

Na počátku roku 2017 budovu koupil Central Group, CETIN zde bude v nájmu patrně do roku 2022.

Za Evou Jiřičnou a architektem Petrem Vágnerem ze studia AI Design, kteří společně projekt připravili, stojí také odborníci na technologie, prestižní architektonicko-inženýrský ateliér ARUP z Londýna.

Ten navrhoval a kalkuloval řadu unikátních a složitých technických řešení staveb po celém světě, včetně dostavby Gaudího chrámu Sagrada Familia v Barceloně, opery v Sydney nebo mnoha světových mrakodrapů.

Se studiem ARUP spolupracuje Eva Jiřičná už 35 let. Společně se zaměřili nejen na moderní technologie a ekologii, ale třeba také na problém s nebezpečím požáru, který před dvěma roky v Londýně vyvolal velkou debatu o vysokopodlažních budovách.

Nebezpečí požáru tak byla věnována velká pozornost, jednou z možností je například přetlaková chodba. U bytových věží se počítá také se třemi rychlovýtahy, vytápěním pomocí tepelných čerpadel či s využíváním dešťové vody.

Základní informace o projektu

Hlavní architekt: Eva Jiřičná (AI Design + ARUP)

Vizualizace: AI Design

Plocha pozemku: 39.500 m2 z toho téměř 70 procent bude veřejný prostor se zelení

Počet bytů: přibližně 1 000 + prostory pro služby, obchody, restaurace a kavárny v parteru

Investiční náklady: 6 miliard Kč

Architektka Eva Jiřičná

Architektka Eva Jiřičná

Výsledky soutěže

1. místo – Eva Jiřičná (AI Design + ARUP)

2. místo – Ian Ritchie (Ian Ritchie Architects + Compass Architects + Marco & Placemakers)

3. místo – Radek Kolařík (RKAW + BY architects)

Zvláštní ocenění poroty za originalitu návrhu: Sou Fujimoto Architects

Tři vysoké kruhové věže s vlnícími se balkony má podle návrhu Jiřičné doplnit...

Tři vysoké kruhové věže s vlnícími se balkony má podle návrhu Jiřičné doplnit nižší bloková zástavba.

Eva Jiřičná

* 1939 -  po absolvování architektury na pražské ČVUT vystudovala i AVU ateliéru Jaroslava Fragnera. V létě 1968 odjela na stáž do Londýna, odkud se po okupaci již nevrátila. Proslavila ji především práce se sklem, kovem a betonem. Mezi její nejznámější realizace v Praze patří Oranžerie na Pražském hradě a Hotel Josef na Starém Městě. Upravovala také interiéry Tančícího domu.

V rodném Zlíně dokončila vedle Kongresového centra také Univerzitní a Vzdělávací komplex UTB. V Londýně navrhovala například výstavní prostory londýnského muzea Victoria and Albert.

 Eva Jiřičná je nositelkou Řádu britského impéria, byla zvolena členkou Královské akademie umění a uvedena do Americké síně slávy. V loňském roce obdržela na Londýnském festivalu designu cenu za celoživotní dílo.

Autoři: ,

Nejčtenější

Koupili si tři sta let starý mlýn, po devíti měsících mají hotovo

Část obnaženého obvodového zdiva mlýna zpevňují dřevěné trámy. Tvoří nosnou...

Mlýnské kolo se tu už dávno netočí, není slyšet ani hukot vody, jak padá ze žlabu na kolo. O vodní náhon se roky nikdo...

Dům je tak chytrý, že nás neobtěžuje, říká o svém domově jeho majitel

Na severní straně domu býval dvorek, dnes malá zahrada s terasou, kterou lemují...

Jaroslav Šuvarský si zrealizoval představu ideálního bydlení. Zrekonstruoval zchátralé stavení a naplnil ho moderními...

Krásný odpočinek u moře. Bydlet můžete ve svém už za dva miliony

Lotte, Algarve, Luz, Portugalsko. Vila s dispozicí 4+kk o obytné ploše 217...

Koupit si dům či byt u moře je pro mnohé nesplnitelným snem. A to kvůli vysokým cenám. Avšak dají se najít i výjimky....

Nový stavební zákon už vyvolává emoce, Praha chce vlastní předpisy

Hlavně developeři si stěžují na komplikované a zdlouhavé vyřizování stavebního...

Česká republika vykazuje jeden velký paradox: stavební rozvoj země stagnuje v době největšího ekonomického růstu. Nutně...

Toužili po odpočinku v horách. Moderní chalupa jim roste rovnou ze skály

Peruánská smetánka opouští na víkendy hlavní město Limu a odjíždí odpočívat do...

Peruánská smetánka opouští na víkendy hlavní město Limu a odjíždí odpočívat do hor. V panenské přírodě Cieneguilly,...

Další z rubriky

První mrakodrap v Praze i hotel Horal: proč je veřejnost nemusí

Kolem Motokovu (druhá budova zprava) postupně vyrostly další výškové budovy.

Navrhl skvělé stavby, od mrakodrapů až po hotely nebo sídliště. Názory na jeho tvorbu se však někdy rozcházejí:...

Toužili po odpočinku v horách. Moderní chalupa jim roste rovnou ze skály

Peruánská smetánka opouští na víkendy hlavní město Limu a odjíždí odpočívat do...

Peruánská smetánka opouští na víkendy hlavní město Limu a odjíždí odpočívat do hor. V panenské přírodě Cieneguilly,...

Obří brambora byla skvělá šance. Za měsíc ji předělala na zlatý důl

Obří brambora „vyrostla“ v americkém Idahu v obci South Boise. Hotýlek Big...

Obří brambora „vyrostla“ v americkém Idahu v obci South Boise. Hotýlek Big Idaho Potato pro dva hosty stojí na noc 200...

Najdete na iDNES.cz