V trezorech ruské státní banky je 1 706 tun zlata, což ve světovém žebříčku znamená sedmé místo a 17,1 procenta devizových rezerv ve zlatě. „Pokud jde o tempo shromažďování zlata, Rusko zcela přesvědčivě vítězí. Jeho zlatý poklad se rozmnožil o 91 tun,“ komentoval údaje David Marášek ze společnosti Zlato.cz.
Na druhém místě v přeměně devizových rezerv do zlata je Turecko. Od ledna přidalo do rezerv 44 tun zlata a skladuje 441 tun zlatých cihel. Pokud jde o objem zlata, Turecko si za půlrok polepšilo o jednu příčku nahoru a nyní je na 13. místě.
„Zatímco Rusko ukládá do svých zásob větší část zlata, které vytěží, Turecko zlatý poklad zvětšilo vnitřním nařízením o přesunu zlata z komerčních bank do státních sejfů a také lákavou nabídkou výnosných dluhopisů pro soukromé osoby za zlato uložené v centrální bance,“ upozornil Marášek.
Třetí pozici obsadil v prvním pololetí Kazachstán, který v poslední době patří k zemím, jež zajišťují svoji finanční stabilitu nejcennějším kovem. Kazachstán v prvním pololetí přesunul do rezerv 20 tun zlata, čímž jeho zlatý poklad ztěžkl na 275,4 tuny. V celosvětovém žebříčku je to 21. místo.
Z českého pokladu ukrojily část nové mince
Český zlatý poklad se proti tomu dále scvrkává, přestože ve vyjádření v amerických dolarech jeho hodnota vzrostla z lednových 370 milionů dolarů na červnových 380,72 milionu. Česká národní banka v lednu držela 0,3 milionu troyských uncí zlata, na konci června už to bylo méně - v přepočtu zhruba 9,5 tuny. To Česko řadí na 70. místo ve světě a podle statistiky londýnských oceňovatelů zlata LBMA Gold český poklad činí 0,3 procenta veškerých devizových rezerv ČNB.
„V květnu centrální banka vydala další zlaté mince, na jejichž ražbu byly použity 162 kilogramů zlata,“ vysvětlil pokles českých zlatých rezerv Marášek. Připomněl, že pokud by trend odlivu zlata z českého pokladu pokračoval tempem posledních roků i nadále, za dvacet let už v trezorech centrální banky nebude zlato žádné.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok zvýšení zlatého podílu v rezervách na přímý dotaz médií zcela nevyloučil. „Je to věc dlouhodobá a tam jsou všechna rozhodnutí možná a mohou se týkat všech potenciálních položek, které tvoří devizové rezervy. Pokud jde o zvyšování nebo snižování podílu (zlata), to bych teď nerad předjímal, protože ještě nejsme na začátku toho rozhodování,“ řekl na tiskové konferenci v polovině února.
Klíčovým důvodem držby zlata centrálními bankami je fakt, že vývoj jeho ceny se zpravidla odlišuje od vývoje hodnoty měnových devizových rezerv. Tím pádem je celková hodnota rezerv sestávajících jak ze zlata, tak z měnových deviz stabilnější než hodnota rezerv sestávajících buď pouze ze zlata, nebo pouze z měn. Zlato může být využito například k financování nouzových likviditních operací nebo v rámci uskutečňování devizových intervencí.
„Po roce 2008 je trendem mezi světovými centrálními bankami spíše navyšování objemu drženého zlata nebo alespoň jeho zachovávání na stálé úrovni. Čisté nákupy zlata centrálními bankami dosahovaly v letech 2008 až 2015 celosvětově průměrně 350 tun ročně,“ řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Evropské zlaté rezervy tvoří přibližně třetinu zlatých rezerv všech centrálních bank na světě. Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, ale i Řecko mají podle WGC ve zlatě přes 65 procent svých devizových rezerv.
