Kromě toho stát vlastní ještě rizikové záruky ve výši 97,7 miliardy korun.
Na zvýšení dluhu se například v oblasti zahraničního financování podílel fakt, že v průběhu druhého čtvrtletí Česko čerpalo vládní půjčky od Evropské investiční banky za 5,5 miliardy korun.
Státní dluh je v ČR relativně malý ve srovnání se zeměmi Evropské unie, uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
„Zatímco dluh státu u nás činí 22,8 procenta hrubého domácího produktu, v Maďarsku to bylo v červnu dokonce 61,2 procenta a na Slovensku 35,7 procenta,“ uvedl a dodal, že státní dluh příliš o zadlužení nevypovídá, protože nezahrnuje dluhy veřejných institucí. Ty jsou zohledněny v takzvaném veřejném dluhu.
Kromě dluhu centrální banky (státní dluh) sem patří dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Ten se letos podle odhadů zvýší na 1,1 bilionu korun, což je podle Dufka asi 37,4 procenta HDP.
I přesto je stále podstatně nižší, než je tomu u většiny zemí EU. Na konci roku 2004 měla ČR sedmý nejnižší dluh v Unii.
Letos schválila Sněmovna rozpočet se schodkem 83,6 miliardy korun. Poslední statistiky ministerstva financí ale naznačují, že výsledek bude nakonec mnohem příznivější. - více zde
„Podle naší prognózy se státní dluh v letošním roce zvýší o 90 až 100 miliard na 23,7 procenta HDP z loňských 21,6 procenta,“ dodal. Zároveň by však měla být naplněna veškerá kritéria řízení státního dluhu. „Schodek veřejných rozpočtů a veřejný dluh poskytují méně příznivý obrázek,“ uzavřel analytik Patria Online David Marek.
