Po zastavení staveb, které nakonec nebude nejspíše tak razantní, zarazil ministr i přísun peněz stavebníkům. "Všechny platby jsou zastavené a nic se neplatí," potvrdil MF DNES ministr.
Nejde o malé sumy: částka u neproplacených faktur po dvouměsíční splatnosti už přesahuje dvě miliardy korun a každým dnem narůstá. Na rozdíl od minulých let, kdy stát dlužil kvůli vyschlé kase, je nynější zpoždění zcela záměrné – má vylepšit ministrovu pozici při jednání se stavbaři.
Státu se však taková metoda může prodražit. Za každý den zpoždění mohou stavební firmy účtovat penále. "Pokud bychom to dělali, denně bychom měli nárok na nejméně půl milionu korun," říká šéf Sdružení pro výstavbu silnic Petr Čížek.
Stavbaři to však zatím podle svých slov dělat nechtějí. "To je naše sleva státu a náš dárek," říká Čížek. Podle něj firmy penále nepožadují, protože jsou na takové zpoždění ze strany státu zvyklé. Nevyloučil, že pokud "vyhladovění" bude velké, sáhnou i firmy po právnících a peníze začnou od státu vymáhat.
Zatímco stát má platit po dvou měsících, stavební kolosy svým dodavatelům platí i po třech měsících. "Nemůžeme ale neplatit malým, to by je položilo," tvrdí Čížek.
Podle Bárty mohou firmy skutečně peníze po státu vymáhat. "Pak se budu držet hesla Jana Lucemburského, že kdo zaútočí první, ten bude vyvrácen ze základů," dodal Bárta.
Stát dluží firmám zhruba 1,2 miliardy za faktury od Ředitelství silnic a dálnic, další stovky milionů chybí od Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). U ní ale ministr peníze zřejmě brzy uvolní. "Ústně jsme se dohodli na úsporách od stavbařů ve výši půl miliardy. Teď čekáme, až je potvrdí ještě písemně. Pak můžeme peníze vyplatit," řekl Bárta.
Stát má i další možnosti, jak vyplácení oddalovat a nečelit přitom penále – například prodlužováním konečné kolaudace a zaváděním zkušebního provozu. Velká část faktur je totiž spojená s termínem oficiálního dokončení stavby.
ŘSD zmrazilo všechny zakázky nad šest milionů
Podobně jako u železnice chce stát pokračovat i u ŘSD. Stavbaři sice nabídli zjednodušení některých projektů, čímž by ušetřili šest miliard, Bárta však chce i zlevnění jejich práce.
"Běží druhé kolo vyjednávání, uvidíme, co přinese," dodal Bárta. Stát omezuje nejen přísun peněz, ale i nové zakázky. Nový generální ředitel ŘSD Jiří Švorc, který nastoupil minulý týden, zadal v jedné z nejbohatších státních organizací hloubkový audit.
A zarazil i všechny zakázky nad šest milionů korun, do kterých spadají například i opravy silnic. Právě na nich utíkají podle zjištění MF DNES nemalé peníze, protože stát při soutěžích do dvaceti milionů korun nemusí vybírat zájemce příliš transparentně. "Zákaz nových zakázek platí po dobu auditu," řekla mluvčí Martina Vápeníková. "Může to mít velký vliv na opravy silnic," varuje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.
Stát současně hodlá prověřit i kvalitu stavebních prací a případné nedostatky reklamovat a požadovat další slevy.
Stavbařům se do slev nechce
Stavební firmy nadále odmítají mluvit o slevách, maximálně o úsporách. Slevy jsou podle nich nesystémové a firmy odmítají, že by měly vysoké marže.
"Diskuse se smrštila na slevy, jsme líčeni jako zločinci," zlobí se stavbaři. Nelíbí se jim, že jejich návrh na šestimiliardové úspory Bártovi nestačí. Současně se však chtějí se státem dohodnout, protože už mají na jednotlivé projekty nakoupené stroje a najaté subdodavatele.
Firmy tvrdí, že jejich marže jsou nízké, i když některé společnosti dosahují ziskovost přes dvacet procent. Od nich se největší stavitelé silnic distancují.
"Jsem přesvědčen, že prostor pro zlevnění je," míní ekonom Pavel Kohout. Opírá se především o statistiky Eurostatu, které ukazují, že oproti jiným zemím jsou u nás na dopravních zakázkách vyšší ceny. Vyšší marže při budování silnic vysvětlují stavebníci vyšší náročností na strojní vybavení.
"U pozemního stavitelství si Pepík s Frantou mohou koupit lžíci a míchačku a mohou začít stavět. U dopravního je to jinak," obhajuje marže ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek. V pondělí jeho svaz varoval před unáhlenými škrty v dopravě a neexistencí koncepce další výstavby.
