Společnost Soyka na obalech svých rostlinných alternativ použila slogan „Nesmím se jmenovat a nejsem mléko, ale vy mi tak říkat můžete“, který obsahoval slovo mléko.
Potravinářská inspekce tvrdila, že již samotné použití slova „mléko“ v jakékoli formě na rostlinném výrobku je zavádějící a udělila společnosti Soyka pokutu.
„O označování rostlinných alternativ živočišných výrobků se vedou diskuse dlouho, regulace je přísná a občas se dá polemizovat i o tom, nakolik je výklad přijímaný ze strany správních orgánů (včetně ministerstva) racionální,“ sdělil právní zástupce Michala Jeřábka Luboš Fojtík.
Mají se objevovat na obalech rostlinných alternativ slova jako mléko či sýr?
Krajský soud v Ústí nad Labem tak rozhodl ve prospěch společnosti Soyka a uznal, že výklad potravinářské inspekce je nepřípustně zjednodušující a nezohledňuje celý stav věci ani účel právní úpravy.
Soud pak konkrétně připustil, že výraz „mléko“ či názvy, které nařízení vyhrazuje výlučně pro mléčné výrobky, je za určitých okolností možné použít i při označení rostlinného výrobku, třeba označení rostlinného výrobku například jako „alternativa sýru“.
Úřad zatrhl veganské ml*ko i sm*tanu. Česká firma změní názvy potravin |
Nařízení Evropského parlamentu zakazuje používání názvů jako mléko, smetana, jogurt či máslo u rostlinných alternativ, protože neobsahují živočišný tuk. „Označení našich sójových výrobků, ve kterých je použita hvězdička, dostatečně odlišuje spolu s doplňkovými výrazy naše rostlinné výrobky od výrobků živočišných,“ vysvětluje jednatel společnosti Michal Jeřábek.
Se stejným provedením evropského nařízení naopak firma nemá žádný problém v sousedním Rakousku či Německu. Společnost Soyka chce spotřebitelům poskytovat jasné informací o obsahu výrobků. Nahrazením jednoho z písmen znakem hvězdička má spotřebitele upozornit na možnost rostlinné alternativy.
Zachrání váš pes planetu? Výrobci granulí experimentují s hmyzem i kapry koi |
„SZPI, pod pohrůžkou pokuty, nutí výrobce vymýšlet nové patvary, které jsou ještě více matoucí. Pro jogurt máme používat označení ‚dezert‘. Nikdo si ale nepředstaví, že jde o alternativu jogurtu, ale že dostane na vidličku nějakou dobrotu. Takže by se mohlo stát, že až se přežene stávající vlna pokut, přijde další, a oni zase budou říkat, že klameme spotřebitele, protože ‚dezert‘ je přece něco úplně jiného než rostlinná alternativa jogurtu,“ komentuje Jeřábek.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce namítá, že při kontrolách označování potravin rostlinného původu, které nejsou vyrobeny z mléka, postupuje v souladu s evropskými nařízeními. „Ta stanoví, že v informacích poskytovaných o takových potravinách nemohou být uvedeny výrazy, které jsou vyhrazeny pro mléko a mléčné výrobky, a to ani v pozměněné podobě. Proto SZPI toto rozhodnutí soudu nepovažuje za správné a podala proti němu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ uvedl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.
Ten také připomněl, že společnost Soyka vedla se SZPI i druhý soudní spor. V něm se Krajský soud v Ústí nad Labem ztotožnil s pozicí SZPI, že potraviny rostlinného původu nelze označovat názvy Sm*tana, Jog*rt a Kef*r.
„Tyto názvy naznačují, respektive vyvolávají dojem, že se jedná o mléčné výrobky, což je v rozporu s nařízením EU. Ve stejném rozsudku bylo rovněž soudem potvrzeno, že nelze používat pro rostlinné výrobky ani označení „Maj*néza“, které představuje zavádějící použití zákonného názvu „majonéza“, který je definován v právních předpisech jako výrobek obsahující slepičí vaječné žloutky,“ vysvětluje Kopřiva, podle něhož se právní názor SZPI opírá i o závěry rozsudku Soudního dvora EU.
