V červnu se shodek zastavil na 195,2 miliardy korun. V červenci se však celkový deficit rozpočtu podle ministerstva financí prohloubil výrazně méně než v jednotlivých měsících druhého čtvrtletí.
„Na druhou stranu v předchozích letech dosahovaly červencové výsledky přebytků deset až 30 miliard korun. Stále tak převažuje efekt propadu ekonomické aktivity a dopady diskrečních opatření financované státním rozpočtem,“ uvedlo ministerstvo.
Nejhorší i bez covidu
Za rekordní červencový schodek přitom nemůže jen pandemie. Podle ministerstva financí by totiž bez opatření souvisejících s omezováním jejích dopadů deficit činil 97,2 miliardy korun, což je o dvacet miliard více než byl starý rekord. Ten držel schodek z roku 2009, a to 76,2 miliardy korun. I bez koronaviru by tak letošní červenec byl nejhorším v historii Česka.
Ministerstvo uvedlo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií putovalo v podobě přímých opatření 86,5 miliardy korun. Z rozpočtové rezervy šlo především na nákup ochranných prostředků, zvýšené platby za státní pojištěnce a oddlužení vybraných nemocnic 21,4 miliardy korun. Podpora úvěrů ve formě záruk ke konci července podle ministerstva činila z rozpočtu 32,6 miliardy korun.
Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
„Vzhledem k mimořádným opatřením v souvislosti s pandemií koronaviru není další prohloubení červencového deficitu velkým překvapením,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle něj za celý rok vykáže deficit mírně pod 500 miliardami korun.
Červencová čísla podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského ukazují, že dopad krize není tak výrazný, jak se původně očekávalo. „Výpadek příjmů státního rozpočtu není tak dramatický, a naopak na výdajové straně stát neutrácí tak, jak si naplánoval,“ uvedl. Podle něj bude za celý rok schodek rozpočtu kolem 400 miliard korun.
Klesly příjmy, zvýšily se výdaje
Příjmy rozpočtu ke konci července meziročně klesly o 46,2 miliardy na 817,1 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 61 miliardu na 688,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 149,2 miliardy na 1,02 bilionu korun.
ANALÝZA: Takhle to nejde. Proč za 23 let Česku dluh přeroste přes hlavu |
Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci července kleslo meziročně o 20,5 miliardy na 50 miliard korun. Důvodem je podle ministerstva především posun lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení až 18. srpna, které zajišťuje hotovost firem během recese. Dále jde o prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob.
Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 6,8 miliardy na 158,4 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb v březnu a v dubnu. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května, upozornil úřad.
V případě výdajů rostly především kapitálové výdaje, a to o 45,8 procenta, tedy o 25,8 miliardy, na 82,2 miliardy korun. Běžné výdaje meziročně stouply o 15,1 procenta, tedy o 123,4 miliardy, na 940 miliard korun.
Práci shání o čtvrtinu víc lidí než loni, firmy propouštějí dvakrát rychleji |
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci července 397,7 miliardy korun, meziročně o 48,2 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 296,3 miliardy korun.
„Kromě dopadů valorizace důchodů (růst o 22,5 mld.), navýšení rodičovského příspěvku (růst o 8,1 mld. korun) či příspěvku na péči (růst o 3,0 mld. korun) vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (růst o 12,8 mld. korun). Zde zaujímá rozhodující roli ošetřovné (růst o 8,6 mld. korun), následované nemocenským ( růst o 3,9 mld. korun). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 1,3 mld. korun,“ uvedl úřad.
Důsledky bude muset žehlit příští vláda, míní opozice
Pokud vláda Andreje Babiše nezačne hledat úspory, zanechá zemi v ekonomickém rozkladu, shodli se zástupci opozice v anketě pro ČTK.
„Samo ministerstvo financí uvádí, že bezmála polovinu schodku, 97,2 miliardy korun, činí propad nesouvisející s potlačením dopadů koronaviru,“ uvádí například místopředseda ODS Zbyněk Stanjura v tiskové zprávě. To podle něj dokládá, že ministryně financí Alena Schillerová nezvládla sladit výdaje a příjmy státu a zadlužuje občany. „S důsledky se bude potýkat především další vláda, která místo předvolebních dárečků bude muset myslet na udržitelnost hospodaření státu,“ dodal Stanjura.
Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová napsala, že zásadní období pro ekonomiku teprve přijde. „A to ve chvíli, kdy se začnou vypínat jednotlivé podpůrné státní programy na pomoc firmám. Pak se teprve ukáže, kolik pracovních míst přežije, a naplno se to projeví i ve výdajích sociálního systému,“ uvedla. Vláda by podle ní měla hledat úspory ve výdajích. „Zatím se k tomu vůbec neodhodlala. Čím později tak učiní, tím hůř. Nejde se zadlužovat donekonečna,“ dodala.
