Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Samoobslužné pokladny dobývají prodejny, zavede je i obchodní síť Coop

  • 513
Nedostatek zaměstnanců nutí řetězce investovat do samoobslužných pokladen. Objevují se tak i v místech, kde by je člověk neočekával, například v síti Coop nebo obchodech Terno. Samoobslužnými pokladnami projde v současnosti přibližně třetina všech nákupů, supermarkety přesto tvrdí, že zůstanou pouhým doplňkem.

Supermarket díky samoobslužné pokladně ušetří plat tří zaměstnanců. Každou směnu za jednoho. I proto se pokladní automaty objevují v místech, kde by je čekal málokdo. Jako třeba v družstevní síti COOP.

Zákazníci českobudějovického obchodu Terno mohou na prvních čtyřech automatických pokladnách platit již od poloviny března. „Chceme držet krok s konkurencí, navíc je tu úspora zaměstnanců,“ zdůvodňuje ředitelka Renata Podlahová.

Používáte samoobslužné pokladny?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 5. září 2017. Anketa je uzavřena.

Ano
Ano 2471
Ne
Ne 1478

Jedním z důvodů zavádění novinky je situace na trhu práce. „Sehnat sílu je velmi těžké, i když jsme letos už dvakrát zvyšovali mzdy,“ vysvětluje Podlahová. Spolu se mzdami rostou i nároky uchazečů, kteří požadují třeba volné víkendy.

Prodejna s rozlohou 4 500 metrů čtverečních, která konkuruje velkým obchodním řetězcům, je jednou z prvních mezi družstevními prodejnami. Sama však nezůstane. V družstevním rajonu kolem Českých Budějovic se letos otevře ještě šestnáct těchto pokladen v supermarketech Terno a Trefa.

Pípání vezmou do svých rukou zákazníci obchodů v Třeboni, Týnu nad Vltavou nebo Trhových Svinech. Ve srovnání s tím budějovickým půjde o několikanásobně menší prodejny.

Pouze Lidl odolává

Podle marketingového ředitele Spotřebního družstva Jednota ČB Jaroslava Froulíka je hlavním přínosem rychlé odbavení. „O zavedení samoobslužných pokladen uvažují i další družstva v republice, zatím ale zjišťují podmínky a vhodné prodejny pro zavedení,“ říká Lukáš Němčík, ředitel marketingu a rozvoje skupiny COOP. Skupinu tvoří 47 spotřebních družstev, které provozují celkem 2 700 prodejen. Až třetinu však dotují ziskovější obchody.

Samoobslužné pokladny dorazily i do světa diskontů. „V současné době testujeme různé pokladny. Cílem je zajistit komfortní nakupování zákazníkům a dobré pracovní podmínky zaměstnancům,“ sdělila mluvčí Penny Marketu Monika Lebedová bez dalších podrobností. Lidl naopak zůstává konzervativní. „Upřednostňujeme přímý kontakt se zákazníkem,“ vysvětlila Zuzana Holá z tiskového oddělení.

Albert letos podruhé zvyšuje mzdy, bitva řetězců o pokladní pokračuje

Do výstavby nových automatických pokladen se zvláště vehementně opřel hypermarket Kaufland. Vlažný start měl už v roce 2011, ale od té doby do konce loňska osadil jen tři prodejny. Letos zařízení instaloval už na sedmi prodejnách a dalších osm stihne do konce roku. Zákazníci se s nimi setkají především v Praze, kde je o ně největší zájem, a také v nových a rekonstruovaných prodejnách.

Také hypermarket Globus, který v posledních třech letech nezapojil žádnou samoobslužnou pokladnu (podle svých slov kvůli startu nákupního systému Scan&Go), je chce rozšířit do všech 15 hypermarketů. V současnosti má 38 těchto pokladen v devíti obchodech, přičemž plánuje zvýšit jejich počet tak, aby na každém místě byly čtyři automatické pokladny – celkem jich tedy bude mít šedesát.

Lidí se zbavovat nechtějí

Přestože samoobslužnými pokladnami projde až třetina nákupů a vyhledávají je i starší lidé, řetězce tvrdí, že zůstanou doplňkem. A odmítají, že by jimi nahrazovaly nedostatkové prodavačky.

„Chtěli jsme primárně zákazníkům nabídnout alternativní způsob placení. Rostoucí obliba pokladen nám dává za pravdu,“ říká Václav Koukolíček, mluvčí Teska, které hledá stovky zaměstnanců na pozice pokladní, doplňování zboží, pultového prodeje lahůdek nebo vychystávače pro internetový obchod.

Obsadit místa je podle něj náročné, i když firma prodavačkám přilepšila na výplatnicích od července v průměru o deset procent. Výši mezd nicméně Tesco nesdělilo.

V boji o prodavačky mezi řetězci přituhuje od začátku roku. Albert, který kvůli nízkým mzdám kritizovali i politici v čele s Bohuslavem Sobotkou, letos na provozních pozicích přidával už podruhé, celkem osm procent. Mzda prodavačky v této síti podle odborů v minulých letech dosahovala jen 12 500 korun, firma to však rozporovala.

Do měšce svým zaměstnancům přisypali i ostatní. Například Lidl od března zvedl pokladním mzdy o téměř pětinu na 24 897 korun. „Zájem o zaměstnání po březnovém navýšení mezd a zavedení možnosti zkrácených úvazků výrazně vzrostl, a to v podstatě o všechny pracovní pozice,“ uvádí mluvčí řetězce. Nemá prý problém obsadit volná místa na prodejnách ani v logistice.

Samoobslužné pokladny fungují v Česku téměř deset let. První zavedl v roce 2008 řetězec Tesco, který je dosud lídrem. Zákazníci platí na automatických pokladnách ve většině ze dvou set prodejen, které řetězec spravuje. Tesco plánuje, že je postupně zavede všude.