Značka COOP je v tuzemsku už 170 let. Dlouhou tradici má i v zahraničí. V čem je české družstevničení specifické?
V zahraničí se máme určitě co učit. Třeba ve Finsku, které má pět milionů obyvatel, je součástí družstevního systému až 50 procent lidí.
Řetězec COOP tlačil na dvě stě dodavatelů. Vztahy narovná, slíbil |
V Česku máte 130 tisíc členů. Přibývá jich?
Svaz českých a moravských spotřebních družstev zastřešuje 46 spotřebních družstev, asi 2 700 prodejen. V některých družstvech počet členů roste. Tvoří zároveň zákazníky obchodů. V některých obcích se dostáváme až do situace, že tam obchod provozujeme převážně kvůli našim členům, prodejna není zisková a musíme žádat o dotace.
Kolik obchodů je ztrátových?
Až třicet procent prodejen může být v tuto chvíli nebo bude v brzké době ztrátových.
Jak situaci řešíte?
Některé prodejny buď dotujeme ze zisku těch větších, nebo žádáme dotace v dané obci či regionu. Je to v kompetenci jednotlivých spotřebních družstev. Přidáváme další služby jako složenky a jiné poštovní služby, možnost výběru hotovosti, benefity, jako je dobíjení telefonu, věrnostní karty.
Jsou obce a kraje ochotné dotovat ztrátové potraviny?
Větší podpora přichází, až když jde do tuhého a obchod se zavře.
Říkáte, že zákazníky prodejen jsou často právě členové. Přibývá mladých?
Historicky byli mezi členy spíš starší lidé, na druhou stranu přibývají i mladí. Členství na ně přechází spíš dědicky, než že by aktivně vstupovali. Především skupinu mladých se snažíme oslovovat.
Lidé si družstevničení spojují sérou socialismu. Přitěžuje vám to?
Vznik Jednotných zemědělských družstev (JZD) nám ublížil. Družstevničení si všichni spojují s komunismem, družstva přitom vznikala už za císaře Franze Josefa. Když si tehdy zákazníci založili prodejnu, družstevníkem byl i dodavatel masa. Družstevničení přežilo dodnes, ale nefunguje jako klasická firma, která má ředitele a zaměstnance. Vlastníky jsou tisíce lidí, kteří vložili své peníze. Dodnes jsou lidé vlastníci družstev a vedení udržuje a zhodnocuje jejich podíly. Lidé chtějí prodejnu v obci a nevadí jim, že je trochu dražší. Kdyby byli chytřejší, vstoupí jich mnohem víc do družstevního vlastnictví a mohli by výrazněji ovlivňovat chod maloobchodu v Česku.
Samoobslužné pokladny dobývají prodejny, zavede je i obchodní síť Coop |
Kolik stojí členství a co se děje se ziskem?
Je to různé. Podíl stojí někde tisíc korun, někde tři a někde pět tisíc. Některá družstva trochu zvýšila částku, aby byli členové aktivnější. Zisk se v praxi nerozděluje mezi družstevníky, přestože by o tom mohli rozhodnout na schůzi. Investuje se zpět do provozu. Když vystoupíte, podíl vám družstvo vyplatí.
Jak chcete přitáhnout mladé lidi?
Například čerstvými a českými potravinami. Snažíme se vylepšit sortiment ovoce, zeleniny nebo biopotravin.
Trendem v prodeji potravin je rozvážka. Jdete i touto cestou?
Je to trend převážně ve velkých městech. My teď jdeme cestou tradičního obchodu, máme obslužné pulty s masem a uzeninami, modernizujeme prodejny. Každé družstvo zrekonstruuje dvě až tři ročně. Chceme být místem, kde se stále lidé v obci setkávají. Patříme ke koloritu malých a středních obcí.
Zákazníci jsou náročnější, nestačí jim jen základní potraviny. Není to přece jen cesta, jak se na venkově udržet?
Na venkově nabízíme základní sortiment, nejvíce prodávané a čerstvé výrobky. Na stometrové prodejně nemůžeme nabízet stejné zboží jako desetkrát větší obchod. Speciality jsou hezké, ale prostor mají třeba na větších prodejnách Terno.
Neměl by mít zákazník alespoň možnost objednat si v e-shopu to, co není v regále?
Máte pravdu. Ale v tuto chvíli nemáme jednotnou logistiku. V brzké době chceme spustit portál Naše Zdraví. Rozšíříme tím nabídku volně prodejných léků a doplňků zdraví, dostupných na některých prodejnách.
Co nového chystáte v oblasti nabídky?
Připravujeme třeba velkou revizi privátních značek, které pro družstva zajišťuje naše nákupní centrála. Jejich podíl máme vůči obchodním řetězcům relativně malý. Chceme ho navýšit z 10 na 14 procent, na výrobcích se také objeví logo COOP. Zvýšíme kvalitu privátních značek a přidáme některé benefity.
Antimonopolní úřad v srpnu obvinil vámi vedené COOP Centrum družstvo z nátlaku na stovky dodavatelů. Hrozili jste jim vyřazením zboží, pokud nezlevní. Je to pravda?
Cílem dopisu dodavatelům z prosince 2016 byla zejména snaha o zajištění takové výše základních nákupních cen, které by alespoň částečně přispěly ke konkurenceschopnosti, a tím i k udržení provozuschopnosti většiny členských družstev COOP Centra, situovaných často i do těch nejmenších vesnic. Obchodním partnerům jsme zároveň navrhli, že bychom v roce 2017 společně rádi optimalizovali obchodovaný sortiment výrobků s ohledem na velikost prodejních ploch našich prodejen. COOP Centrum totiž členská družstva pověřila také správou katalogu obchodovaných výrobků, který aktuálně obsahuje cca 90 tisíc položek. Naše nejmenší prodejny mohou reálně nabízet maximálně dva tisíce položek.
Prodejny nám neničí EET, ale vylidňování obcí, říká šéf družstev COOP |
Jak probíhá náprava těchto praktik?
Někteří z antimonopolním úřadem oslovených dodavatelů mu sdělili, že přijetí návrhu COOP Centra na snížení cen pro ně nemělo efekt žádný či zanedbatelný. Jiní dodavatelé dokonce uvedli, že přijetí návrhu pro ně mělo pozitivní efekt, protože vedlo k vyššímu vzájemnému obratu mezi dodavatelem a COOP Centrem. Při navýšení obratu v důsledku nižších cen, které spotřebitel požaduje, dochází u dodavatele i u členských družstev k navýšení absolutní marže.
Odškodníte dodavatele, kteří pod nátlakem zlevnili?
Pokud dodavatelé do konce roku 2017 prokážou, že ke změně jejich hospodářského výsledku (ztrátě) za letošní rok došlo v důsledku přijetí návrhu COOP Centra na snížení prodejních cen, vstoupí s těmito dodavateli do jednání o způsobu kompenzace.
