„Příští zasedání je zahaleno řadou nejistot. Pokud na tom zasedání dojdeme k závěru, že snížení sazeb je něco, co by pomohlo, byť i psychologicky, tak to klidně uděláme. Z dnešního pohledu se mi zdá, že to ale není něco, co by bylo potřeba, co by tu situaci nějak zásadně mohlo ovlivnit, zejména tu krátkodobou,“ uvedl guvernér.
Dodal také, že nevidí jako problém na jednom z dalších zasedání rady snížit úrokové sazby i více než o čtvrt procentního bodu, když si to ekonomická situace vyžádá.
Trhy se vzpamatovávají z nejhoršího týdne od krize. Sází na centrální banky |
Snížení základní úrokové sazby navrhne na nejbližším zasedání člen bankovní rady ČNB Aleš Michl. „Budu navrhovat snížení o 0,25 procentního bodu. Není ale důvod k panice,“ uvedl Michl v pořadu iDNES.tv Rozstřel.
Podle něj je potřeba pomoci zejména malým a středním podnikům, které mohou kvůli epidemii čelit výpadku tržeb a mohly by tak potřebovat provozní úvěr.
Guvernér Rusnok v souvislosti s možným snížením úrokových sazeb dále uvedl, že nehraje v tuto chvíli roli, zda je sazba nějakého provozního úvěru firmy vyšší nebo nižší o čtvrt procentního bodu. „Důležitá je dostupnost úvěru. To fungovalo a doufám, že to bude fungovat nadále. Kdyby byl náznak zamrznutí mezibankovního trhu, tak jsme připraveni se tomu postavit,“ řekl.
Rusnok: v rámci Evropy jsme na krizi připraveni nejlépe
Bankovní rada ČNB na posledním měnovém zasedání na počátku února úrokové sazby zvýšila. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta.
Jsme v situaci, kdy ten problém z hlediska ekonomiky je na straně nabídky, protože se vzhledem k těm poruchám v pohybu obyvatel a zboží nebude třeba dostávat konkrétních věcí a měnová politika toto nemůže řešit. Těžko měnovou politikou nahradíme těstoviny nebo vakcíny, uvedl dále Rusnok.
Americká centrální banka reaguje na koronavirus, sazby snížila nejvíc od krize |
ČNB má tak podle Rusnoka na snížení sazeb na rozdíl od jiných centrálních bank prostor. To společně s výrazným rozpočtovým polštářem a volně pohyblivým kurzem koruny podle něj činí z české ekonomiky jednu z nejlépe připravených na případnou krizi.
„Těžko budeme v Evropě hledat zemi, která je z makroekonomického hlediska na krizi připravená lépe než my. Je v pohodě, má velký rozpočtový polštář pro řešení krizových věcí. Máme volně plovoucí kurz s bankou, která má jedny z největších devizových rezerv na světe. Můžeme tedy využít toho kurzu a kdybychom museli tu korunu zachraňovat, tak to není problém. A máme prostor na sazbách, který skoro nikdo nemá. V tomto ohledu proto nebuďme hysteričtí,“ uvedl guvernér.
Zdroj: ČNB
Dvoutýdenní karanténa vyjde na 20 miliard Kč
Podle analytiků se negativní dopad na ekonomiku stupňuje s každým dalším vládním opatřením proti nákaze. „Úplný výpadek české ekonomiky na jeden den znamená ztrátu 4,05 miliardy korun a výpadek pro veřejné finance 1,45 miliardy korun. Takže dvoutýdenní karanténa, která by ochromila polovinu ekonomiky, by přišla na 20 miliard Kč, tedy 0,3 procenta HDP. Další negativní dopady může přinést panika a strach ochromující spotřebu domácností i firemní investice,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Zákaz pořádání akcí s více než stovkou účastníků je navíc podle analytika skupiny Natland Petra Bartoně v porovnání s většinou západní Evropy drastické omezení. „Tisícovka lidí jsou opravdu masové akce, kterých není mnoho. Sto lidí už jsou téměř všechny kulturní akce. Ekonomický dopad bude nesrovnatelně větší. Na rozdíl od výroby tyto kulturní akce nejsou v principu nahraditelné. Po biatlonovém precedentu lze očekávat snahu o proplacení ztráty státem. To by pak ještě zvýšilo zátěž na již před koronavirem projedený státní rozpočet,“ poznamenal.
Akciové trhy se po pondělních prudkých propadech kvůli šíření onemocnění způsobeného novým koronavirem a poklesu cen ropy dnes většinou uklidnily. Pražský index PX umazal mírných 0,08 procenta, když v pondělí klesl o 5,13 procenta na nejnižší úroveň od prosince 2016.
