KOMENTÁŘ: Zvyšování úrokových sazeb neškodí. Platí princip Limonádového Joea |
„Asi to je součást uvažování velkého dlužníka,“ řekl Rusnok k dřívějším výrokům Aleny Schillerové. „To my ale nemůžeme akceptovat, protože my máme za úkol starat se o měnovou stabilitu, z toho já se nemůžu vymknout,“ dodal Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce.
Měnová politika podle něj není bezbolestná, proto ji teď musí centrální banka zpřísnit bez ohledu na přání velkých dlužníků jako je stát, ale i třeba lidí s hypotékami.
„Když něco máme dlouhodobě, tak si toho nevšímáme. V zemi, kde by nebyla cenová stabilita, ale nemůžete plánovat investice, nemůžete se na nic spolehnout, měna se postupně eliminuje,“ dodal Rusnok.
Twitterové prohlášení ministryně financí Schillerové o tom, že čtvrteční zvýšení klíčové úrokové sazby o tři čtvrtiny procentního bodu posouvá Česko k rozvojovým zemím, označil guvernér Rusnok i bývalý viceguvernér Mojmír Hampl za nekompetentní.
„Ten výrok je obsahově mimo, používají se pojmy, které nesedí. Měnová politika není výlučnou složkou hospodářské politiky, tam patří i fiskální a strukturální politika, za kterou je odpovědná i vláda. Nevím, co je rozvojový svět, sazby zvyšovalo i Norsko a garantuji, že je budou zvyšovat i další,“ řekl Rusnok.
Dnešní rozhodnutí ČNB přehodilo výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země. Zatímco centrální banky ve vyspělém světě podporují růst a životní úroveň, ta naše zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně.
„Argument typu pojďte s tou inflací radši nic nedělat používá hodně prezident Erdogan v Turecku, kde mají inflaci dvacetiprocentní. Od paní ministryně je to signál, že dluhová služba se stává problémem, což je poprvé po třiceti letech,“ doplnil Hampl.
„Můj negativní postoj k restriktivní měnové politice v době křehkého hospodářského oživení samozřejmě platí,“ sdělila České televizi v reakci na Rusnokova slova Schillerová. Za svým vyjádřením si stojí a domnívá se, že je jasné a srozumitelné. „Že se panu guvernérovi nelíbí, to mě nepřekvapuje,“ dodala.
Pod politickým tlakem se nicméně Jiří Rusnok ani další jeho kolegové z bankovní rady necítí. „To tak někdy bývá v těch trošku napjatějších fázích vývoje, že se mají politici potřebu vyjadřovat. Najdeme to i v okolí, ale žádné ohrožení necítím,“ konstatoval.
Ke konci roku se podle guvernéra ČNB budou úrokové sazby pohybovat opět okolo předcovidové úrovně, kdy byly nastavené na 2,25 procenta.
„Nevidím jiný scénář, než že budeme sazby vracet k tomu normálu, ale není důležité, jestli budou dvě, 2,25 nebo dvě a půl procenta. Je velmi pravděpodobné, že na každém zasedání teď budeme mít návrh a debatu o růstu sazeb, jen to jen otázka kalibrace v čase,“ shrnul Rusnok.
