Schillerová se 5. srpna zúčastnila jednání bankovní rady. „Varovala jsem před razantním zvyšováním úrokové sazby. Argumentovala jsem především prodražením úvěrů pro podnikatele a občany. Zároveň nám zdraží obsluha státního dluhu,“ uvedla ministryně v neděli v České televizi.
Česko zažívá inflační šok. Ceny rostou nejrychleji za 13 let |
Rusnok reagoval na její prohlášení na Twitteru ČNB, kde napsal, že zákon zakazuje bankovní radě nebo jejím členům vyžadovat či přijímat pokyny od kohokoliv, a to včetně vlády.
„Bankovní rada většinově došla k závěru, že pro plnění hlavního mandátu, tedy zajištění cenové stability, je za dané makroekonomické situace nutné dále zvýšit úrokové sazby a současně avizovat jejich další nárůst v nejbližším období,“ uvedl Rusnok.
Důvodem je rychlý růst cen, meziroční inflace v srpnu stoupla na 4,1 procenta a byla tak nejvyšší od listopadu 2008. „Cílem zvyšování sazeb je prostřednictvím snížení dostupnosti úvěrů a tím celkové poptávky v ekonomice brzdit inflační tlaky. ČNB byla dána nezávislost právě proto, aby vystupovala výhradně ve veřejném zájmu,“ připomněl Rusnok.
Vyjádření guvernéra #ČNB Jiřího Rusnoka k výrokům vicepremiérky a ministryně financí @alenaschillerov v dnešních @OtazkyVM:
1/8 Právo zúčastnit se jednání bankovní rady s poradním hlasem dává ministru financí nebo jinému pověřenému členovi vlády zákon o ČNB. Ten však... https://t.co/RFMZ0hvcqR
O dalším nastavení sazeb bude bankovní rada jednat 30. září. Viceguvernér ČNB Marek Mora minulý týden v rozhovoru pro agenturu Bloomberg připustil, že by rada mohla základní sazbu razantně zvednout o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Stejný postup očekávají i ekonomové.
„Osobně se domnívám, že dojde ke zvýšení sazeb o 50 bp (bazických bodů, 1 bp představuje setinu procentního bodu, pozn. red.) a slovní intervence ani blížící se volby nebudou mít žádný vliv,“ uvedl ekonom Michal Šoltés. Bankovní rada by podle něj měla zvednout sazby razantně i proto, aby zamezila spekulacím o vlivu vlády na ČNB.
[5/6] Reakce BR by v následujících dnech měla být ještě důraznější.
Na příštím zasedání lze očekávat hlasování o navýšení o 25, nebo 50bp. Pokud by došlo *jen* k 25bp, nebude daleko od spekulací o vlivu slovních intervencí vlády a jejich příznivců.
Naopak člen bankovní rady Aleš Michl by nyní úrokové sazby nezvyšoval. Inflaci podle něj zabrzdí tři faktory: návrat ekonomik do normálu, konec nákupů státních dluhopisů centrálními bankami a politika vlád, které budou snižovat zadlužení a vyrovnávat rozpočty. „My to teď nezabrzdíme tím, že zvýšíme úrokové sazby, byť souhlasím, že v delším pohledu jsou úrokové sazby teď extrémně nízké,“ uvedl Michl.
