„Koruna začala pozvolna posilovat už počátkem září,“ řekl Rusnok. Podle něj za tím bylo očekávání, že bankovní rada na čtvrtečním zasedání zvedne úrokové sazby. Zatímco ekonomové očekávali nárůst o půl procentního bodu, ČNB přistoupila k ještě prudšímu zvýšení. Naposledy bankovní rada zvedla základní sazbu takto razantně v roce 1997.
„Koruna bude zpevňovat a na přelomu tohoto a příštího roku posílí pod hranici 25 korun za euro,“ očekává Rusnok. Potvrdil také, že za výrazným zvýšením úrokových sazeb je vysoká inflace.
„Pohybuje se výrazně nad tříprocentní horní hranicí tolerančního pásma. Nad prognózou (ČNB) byla už v červenci, v srpnu pak její růst zrychlil a překonal prognózu o jeden procentní bod. Stálo za tím zvýšení jádrové inflace, zejména kvůli bydlení a zdražování v nově otevřeném sektoru služeb, zrychlil však i růst cen potravin,“ uvedl Rusnok.
Za zdražováním je i vláda
Připustil také, že se na zdražování podepisuje i politika vlády, která na příští rok navrhuje rozpočet se schodkem 376,6 miliardy Kč.
Nemáte nám co dávat pokyny, vytkl Schillerové šéf ČNB Rusnok. Sazby vzrostou |
„Fiskální politika (změny struktury veřejných výdajů a daní, pozn. red.) generuje poměrně výrazné deficity v době již poměrně výrazného ekonomického růstu, tak je jasné, že to přispívá k určitému proinflačnímu prostředí a tím pádem to může nepřímo ovlivňovat i naše rozhodování,“ řekl.
Přestože se už česká ekonomika vrátila k růstu, rychlost ekonomického zotavení podle Rusnoka mírně zaostalo za prognózou ČNB. Je za tím například omezení českého exportu kvůli problémům v globálních dodavatelských řetězcích. Komplikace s dodávkami materiálů a komponent vedlo k omezení výroby v tuzemském průmyslu.
V letošním roce by česká ekonomika měla podle ČNB vzrůst o zhruba tři procenta, napřesrok pak přibližně o čtyři procenta.
