Podle Dvořáka portál AirBnB výrazně pomohl ekonomice. „Nastartoval skryté rezervy, které dřímaly v mnoha zákoutích měst a světových metropolích,“ říká.
Vypovídají o tom milionová čísla, která portál eviduje. Loni v Česku využilo tuto formu ubytování 1,02 milionu lidí. „V tomto směru je AirBnB fenoménem v poskytování pobytových služeb, který určitě udělal mnohé,“ dodává Dvořák.
Na Praze 1, kterou člen Představenstva Hospodářské komory ČR zastupuje, je v současné době přibližně 15 300 bytů, přičemž městská část eviduje, že je ubytování skrze poskytováno v 10 procentech přiznaných bytů. To je 1 860 bytů. Ne všichni však služby v tomto odvětví přiznávají. Odhadované číslo je o něco větší, tedy 3 500 bytů.
„Často lidi slýchávám říkat, proč Finanční správa zkrátka do bytů, se kterými je problém, nedojde a neusvědčí je. To je ale téměř nemožné,“ vysvětluje Dvořák. Řešení vidí v úpravě zákona ohledně toho, kdo za ubytování zodpovídá. Doposud to byli lidé, kteří ubytování na portálech nabízí, ne vždy se jedná o vlastníky bytů. „Bonitnější osoba je ale vlastník, protože té je vždy možné něco sebrat. Kdyby se odpovědnost přesunula na tuto osobu, morálka v přiznávání a placení by se výrazně zvýšila,“ dodává Dvořák.
Žádná další regulace ubytovací služby však podle Dvořáka nutná není. „Je potřeba dohledat ty, kteří mají řádně platit, mají být zodpovědní za služby, které nabízejí a mají být řádní sousedé,“ uvádí Dvořák.
Desatero pro poskytovatele služeb
Z toho důvodu přichází zástupce českých podnikatelů se kodexem řádného ubytovatele, který má způsob podnikání zprůhlednit. Jedním z bodů v seznamu je evidence a řádný odvod poplatků. „Ten, který ubytování poskytuje, musí splnit veškeré zákonné povinnosti - přihlásí na příslušném úřadě, vyplní řádný formulář,“ přibližuje Dvořák první pravidlo.
Za krátkodobé nájemce musí v současnosti poskytovatelé služeb AirBnB zaplatit 15 korun za osobu za noc. „Jde o srandovní částku,“ komentuje Dvořák. Ve Sněmovně nyní leží návrh na zvýšení tohoto poplatku. Ten by se mohl zvýšit na 21 korun, v budoucnu dokonce na 50 korun. „Z pohledu města je to správný postup,“ dodává Dvořák.
Podle desatera musí také poskytovatelé služeb podle zákona hlásit ubytované cizince na cizinecké policii.
„Je nutné si uvědomit, jakou další agendu tyto služby otevírají. Když se někdo rozhodne, že chce něco takového poskytovat, musí splnit určité povinnosti,“ říká Dvořák. Těm, kteří ubytování nabízí, ukládá desatero povinnost předkládat nájemcům závaznou nájemní smlouvu. Nemusí jít přitom o složité dokumentace. Navrhovaný vztah má oběma stranám poskytnout jistotu ohledně jejich práv a povinností.
Dalším důležitým bodem je pak podle Dvořáka i komunikace se sousedy. Rušní návštěvníci a nevynesené odpadky dělají podle něj sdílenému bydlení špatné jméno. „Vyjasnění si pozic a podmínek se sousedy je naprosto klíčové,“ říká Dvořák.
Poskytovatelé služeb mají také daňovou povinnost a povinnost přihlásit se k EET. Každý by měl také mít k dispozici i technický průkaz bytu. „Doporučujeme, aby ten, který byt pronajímá, měl veškeré informace o bytě dohledatelné a pohromadě - že je pojištěn, že má revize,“ uvádí Dvořák.
Hoteliéři volají po regulaci
Zatímco se sdílené ubytovaní ze strany turistů těší stále větší oblibě, hoteliéři volají po jeho přísnější regulaci. Služby jako AirBnB jim údajně snižují obsazenost hotelů. Z údajů Asociace hotelů a restaurací vyplývá, že o letních prázdninách ve srovnání s loňským rokem klesla obsazenost pražských hotelů v srpnu o 1,9 % a v červenci o 4,4 %.
Počet turistů, kteří v Praze přenocují, přitom stoupá. Hoteliéři proto viní AirBnB, jehož služby loni v Česku využilo dvakrát více návštěvníků než v roce 2016.
