Minulý týden vzbudila obrovský zájem veřejnosti debata poslanců o možnosti umělého oplodnění pro nesezdané ženy, na kterou došlo při schvalování novely zákona o specifických zdravotních službách.
Část politiků i veřejnosti tvrdí, že i single ženy mají mít šanci přivést na svět dítě. Oponenti soudí, že by pomoc nesezdaným ženám s otěhotněním dál oslabovala roli rodiny, která je podle nich nejpřirozenějším prostředím pro výchovu dětí. Spor jsme rozebrali v pořadu iDNES.tv Rozstřel, který moderovala vedoucí ekonomické rubriky MF DNES Zuzana Kubátová.
Zmíněn byl i argument, že umělé oplodnění je i způsob, jak reagovat na demografický vývoj ve společnosti. „Tento trend je všude ve světě, u nás se takto narodí deset tisíc dětí ročně,“ řekla Maříková. Dodala, že ženy se do situace, kdy projeví zájem o umělé oplodnění, často nedostávají vlastní vinou. Mnohdy jde o neshody s partnerem. „Proč by potom taková žena neměla mít dítě jinou cestou,“ vysvětlila.
Společnost se individualizuje
Na otázku, zda se lidé nestaví proti přirozeným procesům, řekla, že zásahem do přirozeného chodu věcí jsou i operace a práce lékařů jako taková.
Ne vždy tomu tak bylo, že se rodina skládala z úplného páru, pokračovala Maříková. Lidé se podle ní společně s vývojem společnosti více individualizují. „Rodinu dnes tvoří i homosexuální páry,“ uvedla s tím, že je třeba i těmto lidem připravit podmínky. Umožnit umělé oplodnění pouze heterosexuálním rodinám by podle ní bylo diskriminující.
V Rozstřelu zazněl i argument, že společnost musí reagovat na úbytek porodnosti. Ve společnosti se navíc objevuje názorový tlak na ženy s více dětmi. Někteří je stigmatizují jako méně úspěšné či méněcenné. Takové nahlížení socioložka Maříková odmítla se slovy, že někdy jsou lidé až příliš konzervativní, ale i příliš shovívaví.
Možnost takzvané náhradní matky, tedy ženy, která páru, jenž nemůže mít přirozeně děti, odnosí, je dnes již běžná. Do budoucna se jako reálná jeví i možnost, že plod doroste do novorozence i pomocí umělé dělohy.
Děti „ze zkumavky“ nejsou ničím horší
Ve společnosti také panují mýty o tom, že děti, které jsou na svět přivedeny za pomoci umělého oplodnění, mají častěji poruchové rysy. Podle Maříkové však neexistuje dostatek argumentů pro toto tvrzení. Dosavadní výzkumy tomu nenasvědčují.
Došlo i na všeobecnější témata. Například na to, co znamená minorita a majorita a jak je společnost chápe. Maříková vysvětlila, že rigidní rozdělování lidí není pro společnost dobré.
Celý Rozstřel s Hanou Maříkovou:
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv
