„Během listopadu se deficit prohloubil o 58,4 miliardy korun, nicméně listopad je tradičně měsíc, který zatěžuje výsledek hospodaření státního rozpočtu výraznými schodky. Na příjmové straně nedochází k žádnému čtvrtletnímu inkasu daní, jako jsou daně z příjmů právnických či fyzických osob nebo od čtvrtletních plátců DPH,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ministr dodal, že naopak ve výdajích v listopadu pravidelně figuruje záloha na regionální školství, která letos vyšla na 23,9 miliardy, nebo dotace na obnovitelné zdroje energie, které letos v listopadu vyšly na necelých šest miliard. „Před koncem roku také akcelerují investiční výdaje, v listopadu bylo vyplaceno 24,8 miliardy korun, to je zatím letos nejvíce,“ uvedl k plnění rozpočtu ministr financí.
Tradičně stát nejvíce vydal v listopadu na sociální oblast (97,3 mld. Kč). Dále pomoc domácnostem a firmám s cenami energií (54,5 mld. Kč), přes třicet miliard ho stály také vyšší investice. Na necelých jedenáct miliard vyšla obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+10,9 mld. Kč).
Příjmové straně rozpočtu k meziročnímu zlepšení přispěly podle ministerstva financí příjmy z Evropské unie, dividenda energetické společnosti ČEZ, inkaso mimořádných daní, ale také zvýšené standardní daňové příjmy.
„Rozpočet drží nad vodou příjmy z EU. Bez nich by deficit činil 297 miliard a byl tak horší než celoroční plán,“ komentoval výsledky rozpočtu Václav Franče, ekonom společnosti Deloitte.
Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, proti loňsku se zvýšilo o 37,5 procenta na 167,1 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob stát vybral 131,3 miliardy korun, meziročně o 22,3 procenta víc. Největším daňovým příjmem byla tradičně daň z přidané hodnoty, na které stát inkasoval 332,4 miliardy korun, o 5,8 procenta víc než před rokem.
Inkaso daně z neočekávaných zisků (windfall tax) bylo ke konci listopadu 25,8 miliardy korun. Na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny stát zatím vybral 17,7 miliardy korun.
Loni za prvních jedenáct měsíců roku hospodařil stát se schodkem 337,1 miliardy korun. Letos do konce října dosáhl deficit 210,7 miliardy korun.
Maximálně 295 miliard
Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun, schodek by měl činit 295 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně vyjádřil přesvědčení, že se plánovaný deficit podaří dodržet.
„Prosinec bude silný i v příjmech - jsou splatné čtvrtletní zálohy na daň z příjmu právnických osob, očekáváme další zálohu na daň z neočekávaných zisků a vyšší než v předchozích měsících bývá v prosinci také inkaso pojistného na sociální zabezpečení. Takže já předpokládám, že dodržíme plánovaný schodek maximálně 295 miliardy korun pro letošní rok,“ ujistil ministr.
Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Byl třetí nejvyšší od roku 1993, s větším deficitem skončily pouze rozpočty let 2021 a 2020.
