Nejvyšší nárůst výdajů nastal podle Stanjury u důchodů, kde se výdaje navýšily o 97 miliard proti roku 2022. „Celková částka na důchody tak loni činila 685 miliard korun,“ vyčíslil ministr.
Důchodové pojištění tak bylo loni v deficitu 73 miliard korun. „Od roku 2019 to byl mimořádně vysoký skok, to se projevilo negativně ve výsledku důchodového pojištění. Je jasně vidět, že je třeba upravit parametry,“ uvedl Stanjura.
Příjmy státního rozpočtu minulý rok vzrostly o 17,8 procenta, k čemuž nejvíce přispěly daňové příjmy. Úhrnem se vyšplhaly na 1 914,1 miliardy korun. Celkové výdaje meziročně stouply o 11 procent na 2 202,6 miliardy korun.
Právě dodržení odhadu příjmů je podle Stanjury hlavním důvodem, díky kterému se vládě povedlo dodržet schodek. „Na druhou stranu jsme nešetřili, podporovali jsme totiž investiční aktivitu. Evropské peníze pak skončily přebytkem. To mírně vylepšilo bilanci zhruba o deset miliard korun,“ upřesnil ministr s tím, že rozpočtu pomohly také nižší ceny energií.
„Nutno ale přiznat, že státnímu rozpočtu významně pomohly jednorázové příjmy, ať již šlo o inkaso daně z nadměrných zisků nebo rekordní dividendu od ČEZ. Zároveň je potřeba zmínit, že očekávaný výsledek hospodaření bude stále čtvrtý nejhorší v historii Česka a na bouchání šampaňského to rozhodně není,“ mírní nadšení analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Naopak podle ministra Stanjury státu nijak nepomohly takzvané inflační příjmy, tedy především vyšší výběr na dani z přidané hodnoty (DPH). „Inflační příjmy jsou nižší než inflační výdaje. Na DPH stát sice vybral o dvacet miliard korun více, ale penze se valorizovaly podle růstu inflace, z roku na rok tak vzrostly o 97 miliard. Pro stát je tedy mnohem výhodnější, když je inflace u cíle České národní banky,“ shrnul ministr.
Národní rozpočtová rada ovšem upozorňuje, že výše schodku státního rozpočtu v loňském roce není zcela srovnatelná s předchozími roky. Část deficitu centrální vlády byla totiž loni ze státního rozpočtu převedena do Státního fondu dopravní infrastruktury. Klíčovým rokem pro ozdravení veřejných financí bude podle NRR až rok 2024, kdy by přijatá konsolidační opatření měla vést ke zlepšení salda sektoru vládních institucí z cca –3,6 procenta na –2,2 procenta HDP.
„Horší, než bych chtěl, ale lepší, než jsem čekal,“ hodnotí výsledek rozpočtu za rok 2023 ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal. „Na začátku vládnutí vypadalo velmi nepravděpodobně, že vůbec dojde k nějaké konsolidaci a sám bych si na to nevsadil. Nicméně stalo se to a jsem za to rád,“ dodává.
Ekonom Michal Skořepa z České spořitelny pak připomněl, že loňský rok byl ve znamení podle něj zbytečně plošných, a tedy i drahých opatření na pomoc firmám a domácnostem s vysokými cenami energií. „Také od letoška zavedené nové druhy daní zaměřené na energetiku a banky byly nastaveny velmi selektivně a nesystémově, a tedy z hlediska ideálu daňové předvídatelnosti a férovosti nešikovně,“ uvedl pro iDNES.cz ekonom.
Windfall tax zůstala za původním očekáváním
Na mimořádných opatřeních zavedených kvůli vysokým cenám energií loni stát vybral zhruba 60 miliard korun. Z toho 39,1 miliardy korun vynesla daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a 18,5 miliardy korun šlo do státního rozpočtu z odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Ministerstvo původně očekávalo inkaso z obou opatření celkem 100 miliard korun, v srpnové predikci příjmů odhad snížilo na 64,5 miliardy korun s ohledem na vývoj cen energií.
Dominantně se na příjmech z windfall tax podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun. Firmy ve zpracovatelském průmyslu zaplatily 2,7 miliardy korun, těžební společnosti jednu miliardu korun a banky 700 milionů korun. Jen od bank stát původně očekával, že vybere daně ve výši 33 miliard korun.
Za letoší rok je očekávaný výnos z daně ve výši 17 miliard korun. Platit má i v roce 2025, ale ministr uvedl, že je připravený jednat o tom, že by platila kratší dobu.
Schodek bude letos nižší
Na letošní rok vláda počítá se schodkem 252 miliard korun. Rozpočet počítá například s tím, že průměrný plat učitele vzroste na 52 400 korun měsíčně. Průměrná penze by od ledna měla vzrůst na 20 635 korun.
Zvýší se i výdaje na obsluhu státního dluhu, a to meziročně o 25 miliard korun na 95 miliard korun. Na stále rostoucí výdaje na obsluhu státního dluhu reagoval ministr financí s tím, že je třeba veřejné rozpočty konsolidovat. „Mám ambici, abychom už po čtyřech letech měli dluh zhruba stejný jako na začátku našeho volebního období,“ doplnil ministr.
„Je to nejlepší návrh, jakého v současnosti můžeme v podmínkách, které máme, dosáhnout. Bojujeme s rekordním zadlužením, s extrémně vysokými nároky - náklady na obsluhu dluhu, ale navzdory všem současným výzvám a krizím a zátěži, kterou jsme zdědili po minulé vládě, tak jsme opět na cestě k vyrovnanému hospodaření,“ řekl k rozpočtu ve Sněmovně premiér Petr Fiala.
Loňský rozpočet se vyznačoval velkými skoky schodku mezi jednotlivými měsíci. Letošek by měl být podle ministra Stanjury v tomto směru stálejší. „Výkyvy státního rozpočtu byly větší než obvykle, protože míra nejistoty byla loni veliká,“ vysvětlil.
Plánovaný schodek pro rok 2024 je podle Petra Sklenáře, hlavního ekonoma J&T Banky reálné dodržet. „Schodek ve výši 252 miliard korun činí asi 3,4 procenta HDP. Vypadnou některé mimořádné příjmy a také výdaje a rozpočet se vydá na postupnou dráhu stabilizace. Zatím vše vypadá, že by vláda mohla tento cíl naplnit,“ očekává.
Sklenář nicméně dodává, že tempo obratu by mohlo být vyšší, ale stále podle něj jde o pohyb správným směrem. „Rizikem je, že konsolidace bude nedostatečná a vláda bude muset přijít s dalším úpravami či balíčkem,“ uvedl. „Vykročili jsme správným směrem, ale stále je to jen na půl cesty,“ dodává.
Do rozhodování vlády ale už začínají pomalu promlouvat volby. „Bojím se voleb. V předvolebním souboji mají vlády tendenci být rozpočtově nezodpovědné. Obecně platí pravidlo, že co se nestihne v první polovině vládnutí, se v té druhé už neudělá. Premiér nám slíbil, že to ale bude čas na legislativní smršť prorůstových opatření a já doufám, že k tomu skutečně dojde,“ věří ekonom Stroukal.
