Celkově od všech zdaňovaných firem stát získal stát na dani z mimořádných zisků 39,1 miliardy korun. Nejvíce zaplatili energetici, a to 34,4 miliardy. Následuje zpracovatelský průmysl s platbou ve výši 2,7 miliardy a těžba surovin s jednou miliardou. Banky odvedly celkem 0,7 miliardy, ostatní oblasti 0,2 miliardy. Původně stát kalkuloval s tím, že vybere ze všech zdaňovaných oborů celkem 85 miliard.
Takzvanou windfall tax stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií.
Rozpočet skončil schodkem 288,5 miliardy. Windfall nenaplnil očekávání |
V případě bank pak argumentoval výrazným zvýšením úrokových sazeb. Ty ale banky promítly také do úročení vkladů svých klientů, což podle České spořitelny vedlo k tomu, že banka na windfall tax neodvedla nic.
„Spořitelna byla za rok 2022 druhým největším plátcem daní v České republice, nicméně v důsledku růstu úročení klientských vkladů a následného poklesu našeho zisku byla výsledná výše tzv. daně z neočekávaných zisků pro Spořitelnu nulová,“ uvedl na dotaz iDNES.cz mluvčí banky Filip Hrubý.
„Zisk je takové hodně fluidní měřítko. Když banka chce na za něco utratit, a zisk si tak snížit, není to problém. Možností má hodně. Nebude to zřejmě ani tak o tom, že by zaplatili hodně na úrocích, i když to je něco, čím zisk snižovat mohla. Ale jen do určité míry. Existuje ale řada různých jiných cest, banky mohou například více investovat. Jde tedy o to, jak jsou v bance kreativní, v konečném důsledku tedy opravdu nemusí zaplatit vůbec nic,“ vysvětluje Jiří Tyleček, analytik investiční společnosti XTB.
Monetě finanční úřad spočítal fiktivní windfall tax pro rok 2022 ve výši 730,3 milionu korun. Z této částky jí pak stanovil výši záloh pro rok 2023. „Nicméně vzhledem k tomu, že naše základna pro výpočet daně v roce 2023 významně klesla pod minimální úroveň pro stanovení windfall tax, požádali jsme finanční úřad o výjimku z povinnosti platit zálohy. Tuto naši žádost úřad přijal a výjimku udělil. Vzhledem k tomu, že jsme tedy žádné zálohy na tuto daň neplatili, nevznikne nám ani žádný přeplatek,“ vysvětlila mluvčí Monety Zuzana Filipová s tím, že dle aktuální projekce hospodářských výsledků pro roky 2024 a 2025 by banka neměla být zatížená povinností platit windfall tax ani v těchto dvou zbývajících letech platnosti daně. „A to díky vyššímu objemu držených státních dluhopisů, u kterých je osvobozen úrokový výnos,“ doplnila Filipová.
| Komerční banka | 400 milionů |
|---|---|
| Raiffeisenbank | nižší stovky milionů |
| ČSOB | neuvedla |
| UniCredit | neuvedla |
| Česká spořitelna | 0 |
| Moneta | 0 |
Šestice největších tuzemských bank, kterých se daň z mimořádných zisků týká, vydělala za loňská tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy korun. Ve stejném období předešlého roku to bylo 58,4 miliardy korun.
ČSOB a UniCredit redakci ohledně informace o výši windfall tax odkazují na své výroční zprávy, které budou k dispozici v průběhu letošního jara.
Raiffeisenbank státu odvedla podle svého vyjádření nižší stovky milionů. „Přeplatky neočekáváme,“ dodala mluvčí banky Tereza Kaiseršotová.
Nejkonkrétnější byla ve svém vyjádření Komerční banka. „Komerční banka odvedla na windfall tax vloni na zálohách na 0,4 miliardy korun. Zúčtování daně proběhne v letošním roce,“ uvedla tamější tisková mluvčí Šárka Nevoralová.
Odhad na příští rok je realistický
Daň z mimořádných zisků má platit i v letošním a příštím roce. Za letošní rok je očekávaný výnos z daně pro všechny dotčené obory sedmnáct miliard korun. Platit má i v roce 2025, ale ministr uvedl, že je připravený jednat o tom, že by v příští roce už neplatila.
Vypařily se desítky miliard. Daň z neočekávaných zisků vynese státu výrazně méně |
Podle analytika Jiřího Tylečka je odhad pro letošní rok poměrně realistický. Upozorňuje, že loni bylo pro stát složité v nejisté době odhadovat, kolik by dotčené subjekty ve výsledku mohly zaplatit, a svůj odhad tak zakládaly především na cenách elektřiny a plynu, které loni vystřelily nahoru.
„Pro letošek už je odhad více realistický. Bude ale záležet, jak se hospodaření dotčených firem bude vyvíjet. Loni většinu zaplatil ČEZ, tak to bude i letos,“ míní Tyleček.
