„S chmelovým EKG jsme čekali do chvíle, kdy rostliny vyrostou a stonky budou dost silné na to, aby senzory udržely. Budou měřit jejich celkové zdraví, hlásit, jak rychle přirůstá stonek a jak proudí živiny uvnitř rostliny. Informace budeme vyhodnocovat společně s rychlostí růstu celé chmelnice, kterou sledujeme časosběrnou kamerou,“ uvedl Ivan Tučník z Prazdroje, šéf projektu PRO CHMEL.
Kamery jsou na chmelnicích od února, od listopadu jsou tam půdní čidla a meteostanice. Senzory instalovali experti belgické firmy 2grow s výzkumníky z Chmelařského institutu. Podle Tučníka byly vyvinuty primárně pro sledování zdraví stromků či keřů, na rostlinu bez stabilního kmínku se použijí poprvé.
Už první data z půdních senzorů přinesla nové poznatky. „Od loňského podzimu v intervalech sledujeme teplotu a vlhkost půdy do hloubky 120 centimetrů. Ukazuje se velký rozdíl mezi množstvím srážek a obsahem vody v půdě v různé hloubce. To nám dává základ pro efektivnější zavlažování chmelnic,“ uvedl hlavní agronom newyorské firmy Agritecture David Ceaser. Meteostanice v jednotlivých částech chmelnic pak měří rychlost a směr větru, srážky, teplotu i vlhkost vzduchu, sluneční záření i vlhkost na povrchu listů.
Moskvě dochází pivo z dovozu, místní si musí zvykat na novou realitu |
„Kompletní výsledky první fáze projektu získáme sice až na podzim po sklizni, ale už nyní nám projekt přináší benefity. Získali jsme třeba přesnější přehled o klimatických podmínkách na monitorovaných chmelnicích a máme detailní půdní rozbory, z nichž umíme vyčíst stav živin,“ řekl šéf představenstva firmy Chmelařství, družstvo Žatec Zdeněk Rosa.
Pěstitelé se dozví, kdy chmel potřebuje vodu a jak reaguje na mikroklima v okolí. Microsoft k tomu přidá ještě data z planetárního počítače, který nabízí například satelitní snímky. „Všechno nahrajeme do mobilní aplikace, která bude umět pomocí umělé inteligence data vyhodnotit a chmelařům poradí, kdy a kde zavlažovat, a to až na úroveň částí chmelnic,“ řekl Tučník. Velká část Žatecka nemá podle něj přístup ke zdrojům vody pro zavlažování. Technologické řešení budou moci používat další chmelaři.
Podle Jiřího Smetany ze žatecké firmy Arix, která obchoduje s chmelem, jsou srážky víc a víc lokálnější. Chmelaři dosud mají pouze jeden globální monitoring celé žatecké oblasti. Chmel je přitom podle Rosy silně závislý na dostatku vláhy. Česko je jedním ze světových lídrů v produkci chmele, který se zde pěstuje na pěti tisících hektarech. Přes 80 procent tvoří Žatecký poloraný červeňák pro výrobu ležáku plzeňského typu.
