Britskému potravinářskému řetězci Tesco se na Ostrovech podařilo množství...

Britskému potravinářskému řetězci Tesco se na Ostrovech podařilo množství likvidovaných potravin v porovnání s lety 2016/17 zredukovat o 29 procent. Do roku 2030 plánuje padesát. (30. května 2016) | foto: Profimedia.cz

Obchody vyhazují méně potravin, nejčastěji je to ovoce a mléčné výrobky

  • 9
Každý rok skončí podle OSN v odpadkovém koši domácností, supermarketů a dalších provozů potravinářského průmyslu 931 milionů tun potravin. Přesné údaje za Česko k dispozici nejsou, určitý obrázek však mohou poskytnout data zveřejňovaná v posledních letech řetězcem Tesco. To v uplynulém finančním roce vyhodilo přes čtyři tisíce tun potravin.

Celkem ve finančním roce 2020/21 Tesco přijalo do svých obchodů 601 442 tun potravin, z toho 4 081 tun muselo nakonec zlikvidovat. To je proti období 2016/17, kdy řetězec zveřejnil údaje poprvé, zlepšení o 71 procent – tehdy do odpadu zamířilo 13 935 tun.

„Úsporou více než 22 522 tun potravin, které by se jinak zlikvidovaly, ale využily se pro lidskou spotřebu nebo jako krmivo pro zvířata, ušetřilo Tesco v Česku 72 000 tun CO2 během čtyř let. Stojí za tím naše dlouhodobá práce při nakládání s potravinovými přebytky a zvýšení objemu darovaných potravin,“ říká generální ředitelka Teska Katarína Navrátilová.

Kategorie potravin, které se prodávají v Tesku a v uplynulém roce 2020/2021 skončily jako odpad | foto: iDNES.cz / Tesco

Největší část vyhozených potravin tvořilo ovoce a zelenina, hotová jídla a mléčné výrobky. „Jde především o potraviny čerstvé, které se stahují z prodeje nejčastěji, jelikož jejich kvalita klesá nejrychleji, ale je těžké pro ně někdy najít dostatek odběratelů, kteří by je pohotově převzali a zužitkovali včas,“ zmiňuje mluvčí řetězce Václav Koukolíček. 

Ostatní řetězce čísla dlouhodobě nezveřejňují, rovněž však prohlašují, že trend snižování odpadu je patrný i u nich. „Ztráty v našich prodejnách z celkového objemu prodaných potravin tvoří malé jednotky procent. Tento podíl se nám ale daří neustále snižovat, a to buďto prostřednictvím darů, nebo lepšího nastavení zásobování,“ říká například mluvčí Albertu Jiří Mareček.

Obchodní řetězec Lidl evidoval loni přes 16 tisíc tun neprodaných potravin. Ty směřují do logistických center, kde se přebírají a následně se posílají k dalšímu zpracování.

„Část míří do bioplynových stanic, část k dalšímu zpracování na výrobu zvířecích krmiv, přičemž některá naše logistická centra spolupracují i se zoologickými zahradami, kam putuje hlavně ovoce a zelenina. Nově pilotně testujeme i spolupráce se Zoo Jihlava,“ komentuje mluvčí Lidlu Tomáš Myler.

Výpočty se mohou lišit

„Tyto potraviny není z hygienických důvodů možné poskytovat potravinovým bankám. Těm předáváme neprodejné potraviny podle zákona o potravinách, tedy zboží s chybějící nebo poškozenou etiketou, s poškozeným obalem nebo neúplnými informacemi na etiketě,“ upozorňuje Myler.

Kaufland ve svém posledním reportu z obchodního roku 2019 vykázal 4 501 tun organického odpadu. Mluvčí společnosti Renata Maierl, dodává, že údaje byly vypočítány podle přesně stanovených ukazatelů GRI a je obtížné je porovnávat s údaji jiných společností, které mohou využívat odlišnou metodiku.

V ideálním případě si zákazník koupí potravinu dřív, než se zkazí nebo jí vyprší datum trvanlivosti. Proto se řetězce snaží omezit ztráty i komunikací na prodejnách. „Jako příklad můžeme uvést naše slevové samolepky, které zákazníky kromě výše slevy upozorňují i na to, že se u této konkrétní potraviny blíží datum její minimální trvanlivosti,“ říká mluvčí Billy Dana Bratánková.

„Tím, že naše hypermarkety nejsou jen prodejnami, ale také samotnými výrobami, tedy řeznictvím, pekařstvím, cukrářstvím a restaurací, máme možnost si produkci mnoha potravin lépe plánovat. Na plánování má vliv například i aktuální změna počasí, jelikož i ta mění preference zákazníků ve výběru potravin,“ doplňuje mluvčí hypermarketů Globus Aneta Turnovská.