Škrty v dotacích mají státnímu rozpočtu přinést 54,4 miliard korun. Nejvíce z toho (až 20 miliard) se ušetří v dotacích pro průmysl a obchod. Vyplývá to z dokumentů, které ve čtvrtek prezentovala vláda.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) už má jasno, kde většinu těchto peněz vezme. „Základem těchto úspor bude změna mechanismu proplácení provozní podpory za podporované zdroje energie,“ uvádí tiskový mluvčí Vojtěch Srnka.
To by mohlo znamenat, že se do vyúčtování za elektřinu vrátí poplatek za obnovitelné zdroje energie, který činí zhruba 600 korun za megawatthodinu včetně DPH. Platila ho každá domácnost až do října minulého roku. Tehdy ho vláda zrušila, což mělo pomoci lidem s drahými cenami. Mělo jít o dočasné opatření do konce roku 2023.
Domácnosti to platit nebudou, říká resort
Jak vyplývá z dat Operátora trhu, na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů jde každým rokem zhruba 44 miliard korun. Část z toho platí stát (v roce 2021 šlo o 27 miliard Kč), zbytek platí domácnosti, ale i firmy.
Jenže resort teď zároveň tvrdí, že se na domácnosti platby znova přesouvat nebudou. „(Mechanismus) upravíme tak, aby se platby za podporu obnovitelných zdrojů energie nepřenesly na domácnosti,“ míní Srnka. Z dřívějších vyjádření, například pro týdeník Respekt, to přitom vypadalo, že by právě vrácení poplatku za obnovitelné zdroje mohlo státu přinést až 18 miliard.
Není teď tím pádem jasné, jak chce stát na obnovitelných výrobnách elektřiny ušetřit. Seškrtat jim podporu tak, aby to přineslo miliardovou úsporu rozpočtu a zároveň, aby to nedopadlo do peněženek domácností, podle odborníků nelze.
„V zákoně o podporovaných zdrojích energie se píše, že podpora je vyplácena po dobu životnosti výrobny ve výši stanovené Energetickým regulačním úřadem pro první rok uvedení výrobny do provozu. Výrobci, kteří elektrárnu stavěli, počítali s tím, že státní garance bude zachována. Umožnilo jim to financování projektů bankami. Pokud by se teď podpora zrušila nebo snížila, šlo by o retroaktivní krok a bylo by to předmětem obrovských soudních sporů,“ vysvětluje právník Pavel Doucha z advokátní kanceláře Doucha Šikola.
Podle vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury pro Respekt se však stát sporů neobává a podporu bude chtít seškrtat.
„My ten objem chceme snížit minimálně o 14 miliard tak, aby ho neplatil nikdo – stát ani spotřebitelé,“ uvedl. „Víme, že to nebude jednoduché a že ti, kteří podporu inkasují, budou hrozit žalobami a arbitrážemi. Nicméně my jsme to riziko posoudili a jsme připraveni ho podstoupit,“ dodal Stanjura.
Nové důchody budou nižší, odvody OSVČ i daně firem se zvýší, navrhla koalice |
Podle právníka Douchy teď každopádně bude objem podpory oproti minulým letům výrazně nižší kvůli nárůstu cen elektřiny. „Čím vyšší jsou ceny elektřiny, tím výrobci inkasují více peněz z trhu a tím menší chtějí podporu od státu,“ dodává Doucha.
O tom, že by se poplatek měl vrátit, nedávno mluvil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela v pořadu Otázky Václava Moravce. „Stejně jako skončí zastropování cen energie, mělo by skončit i to, že stát hradí odběratelům poplatky za obnovitelné zdroje. Musíme se ovšem podívat, jaké budou dopady na nejzranitelnější části obyvatelstva,“ uvedl Síkela.
Zatímco u domácností se poplatek vypočítává podle spotřeby, u firem se odvíjí od jističe. Domácnost se spotřebou 2,5 MWh ročně by za podporu obnovitelných zdrojů zaplatila zhruba 1 500 korun.
Ministerstvo průmyslu a obchodu chce dále uspořit také na snížení výdajů na neinvestiční dotace v oblasti průmyslu a energetiky. Mají se taky snížit výdaje na zahlazování následků těžebních činností a výdaje na vědu a výzkum.
Kde budou škrtat ostatní resorty
Jiná ministerstva zatím plán nemají. Resort školství má na dotacích ušetřit dvě miliardy korun. „Ministerstvo nyní plán příslušných redukcí v dotčených dotačních programech připravuje a jakmile bude celý proces ukončen, budeme informovat, kterých titulů se redukce dotknou a v jaké výši,“ uvádí tiskové oddělení ministerstva na dotaz redakce IDNES.cz.
Odbory vřou kvůli vládním úsporám, pohrozily stávkovou pohotovostí |
„Jednání o konsolidačním balíčku nebylo vedeno po jednotlivých titulech s tím, že by některé byly zrušeny a jiné zachovány, ale byl dohodnut celkový objem prostředků pro národní dotace v našem resortu,“ říká Petr Waleczko z ministerstva pro místní rozvoj, které má uspořit až 2,8 miliard korun.
„Existující dotační tituly jsou nyní tomuto rozsahu přizpůsobovány tak, aby ho nepřekračovaly, ale úspory se každopádně nebudou dotýkat prostředků určených na projekt Bydlení pro život, který jsme nedávno prezentovali. Zásadní je pro nás také pomoc hospodářsky a sociálně ohroženým územím, jak ostatně zaznělo i na výjezdním zasedání vlády v Jeseníku. Během května zveřejníme aktualizovaný rámcový výhled národních dotačních titulů,“ uzavírá Waleczko.
