„Evropa čelila kritické zimě s rekordními náklady na energii a obavami o dodávky vyvolanými ruskou invazí na Ukrajinu. EU obtížné měsíce zvládla, ale v budoucnu se nemůže spoléhat na nouzové snížení poptávky a mírné počasí,“ uvedl analytik společnosti Ember Chris Rosslowe. „Aby si EU udržela stabilní dodávky elektřiny, musí se co nejrychleji odklonit od fosilních paliv,“ dodává.
Výroba elektřiny z uhlí a plynu oproti předchozí zimě poklesla o 11 procent (minus 27 terawatthodin) a z plynu o 13 procent (minus 38 TWh). To vyvrátilo obavy, že se země EU vrátí k výrobě elektřiny z uhlí kvůli nedostatku ruského plynu. Pokles využití fosilních paliv byl ale z velké části způsoben sedmiprocentním poklesem poptávky po elektřině v EU (minus 94 TWh) a také tím, že se ceny fosilních paliv držely vysoko.
Naplněnost zásobníků |
Výroba elektřiny z uhlí a plynu by se snížila ještě více, kdyby nedošlo k delším odstávkám francouzských jaderných elektráren. Drtivá většina ze zbývajících osmnácti „uhelných členských států“ v zimě snížila výrobu elektřiny z uhlí, uvádí Ember. Největší uhelné elektrárny v EU, ty v Polsku a v Německu, se na snížení výroby uhlí v EU v zimě podílely 70 procenty, a to poklesem o čtyři TWh, respektive o devět TWh.
Uhlí v polském mixu výroby elektřiny dosáhlo v únoru 2023 nového minima a poprvé ho tvořilo z méně než dvou třetin. Největší procentuální pokles výroby z uhlí zaznamenalo Portugalsko, které v zimě 2021 postupně odstavilo svou jedinou zbývající uhelnou elektrárnu.
SPECIÁL: Jak jsou naplněné tuzemské zásobníky plynu |
„Ani v Česku nedošlo v zimě meziročně k nárůstu výroby elektřiny z uhlí, za čtvrté čtvrtletí 2022 bylo vyrobeno cca devět TWh elektřiny z uhlí, za čtvrté čtvrtletí 2021 to bylo cca deset TWh. Ještě více podle očekávání klesla výroba ze zemního plynu, z 1,5 TWh za čtvrté čtvrtletí 2021 na jednu TWh za čtvrté čtvrtletí 2022,“ říká analytik Jan Krčál ze společnosti Fakta o klimatu.
„Pokud chceme pro příští zimy snížit naši závislost na fosilních palivech, potřebujeme rychle budovat obnovitelné zdroje, které dobře vyrábí během zimy. To je hlavně v Česku opomíjená větrná energetika, z větru se totiž nejvíce elektřiny vyrábí během zimního období,“ dodává Krčál.
Téměř všechny členské státy EU v zimě snížily spotřebu elektřiny. Pouze Rumunsko, Slovensko a Řecko však dosáhly dobrovolného cíle snížení o deset procent. Díky celkovému snížení poptávky o 6,2 procenta mezi listopadem a březnem ušetřily členské státy ve srovnání s pětiletým průměrem elektřinu v hodnotě 12 miliard eur.
Nižší poptávku lze částečně přičíst nadprůměrným zimním teplotám, vládním opatřením na úsporu energie a vlastní aktivitě občanů, mnohdy v reakci na ceny energií a ruskou agresi, píše Ember.
7. února 2023 |
